Článek
Karzáí, aktivní odpůrce bývalé afghánské vlády Tálibánu, jenž byl před ní nucen uprchnout do sousedního Pákistánu, se do země vrátil, když po 11. září 2001 na Afghánistán zaútočily USA. Američané dosud neznámého Karzáího podpořili a činí tak dodneška, i když je čas od času patrné, že si obě strany vzájemně nedůvěřují.
Američané mají výhrady ke korupci, s níž se potýkají prezidentovi blízcí včetně jeho rodinných příslušníků. Karzáímu, který úřad uhájil v loňských sporných volbách, vadí zejména americké vměšování do vnitřních záležitostí jeho vlády a také útoky civilní oběti při amerických akcích.
Obamu znepokojuje tlak vojáků
Woodward také tvrdí, že je afghánský prezident nemocný a CIA má v Afghánistánu třítisícovou armádu. Hlavně se ale v souvislosti s Afghánistánem zabývá Obamovou administrativou. Potvrzuje to, o čemž už mnohokrát psala americká média, že administrativa nemá jednotný názor, jak v Afghánistánu dál.
Posílení o 30 000 vojáků, o němž Obama rozhodl, aby mohl příští léto začít se stahováním, podle Woodwarda zpochybňují někteří jeho poradci a lidé z Pentagonu. „To nemůže fungovat,“ cituje kniha prezidentova zmocněnce pro Afghánistán a Pákistán Richarda Holbrooka.
Obama je údajně znepokojen tlakem armádního velení na poskytnutí delšího času pro dokončení vojenských operací. „Nemohu ztratit celou Demokratickou stranu,“ cituje prezidenta Woodward, který se stal známým a uznávaným novinářem po odhalení aféry Watergate a pádu prezidenta Richarda Nixona.
