Článek
Prezident podle jeho slov ztratil důvěru v síly NATO bojující proti Tálibánu už před nějakým časem.
Sálih na svou funkci rezignoval minulý týden po boku ministra vnitra Hanífa Atmara. Podle oficiálních prohlášení to bylo kvůli povstaleckým útokům na delegáty mírové Velké rady, která zasedala minulý týden v Kábulu. Oba muže podporoval Západ.
V soukromí se ale Sálih vyjádřil, že jeho a Atmarovo odvolání bylo součástí odklonu od Západu. Naznačil, že Karzáího kroky jsou velmi riskantní. „Karzáí ztratil důvěru ve schopnost koalice a dokonce i své vlády ochránit zemi,“ řekl Guardianu.
Názorová změna u Karzáího měla podle Sáliha delší vývoj a definitivně byla dovršena po loňských prezidentských volbách, když volební komise označila milióny odevzdaných hlasů za podvodné. Karzáí z podílu na stavu vinil USA, Británii a OSN.
Karzáí na Pákistán naléhá roky
Sálih uvedl, že je znepokojen smířlivějším postojem Karzáího vůči Pákistánu. Rovněž potvrdil stížnosti amerického velení, že se prezident nechová jako nejvyšší velitel ozbrojených sil a nevede veřejnou kampaň proti povstalcům.
Je patrné, že na území Pákistánu žijí špičky Tálibánu i al-Káidy. Karzáí v průběhu let pákistánské vládě několikrát předložil jejich seznam. Zejména za prezidenta Parvíze Mušarafa ale Pákistán tato tvrzení odmítal. Změnu postoje Karzáího mohl urychlit i odchod generála Mušarafa z funkce a opětovný nástup politiků do vedení země.
Peklo na kmenových územích
Problémovými regiony v Pákistánu jsou kmenová území při hranici s Afghánistánem. Vláda nad nimi nemá kontrolu a de facto tady neexistuje právo aplikované Islámábádem. Po útoku USA na Afghánistán se sem uchýlily tisíce afghánských i arabských bojovníků.
Organizace Amnesty International ve své poslední zprávě označila kmenová území za oblast zbavenou lidských práv. Tálibán podle ní zastrašuje místní obyvatelstvo a kontrolu si zajistil vražděním stařešinů a mučením učitelů a humanitárních pracovníků.
Před boji s pákistánskou armádou uprchlo z oblasti přes milión lidí. Jen v průběhu loňského roku na kmenových územích přišlo o život na 1300 lidí. Amnesty svou zprávu nazvala "Jako kdyby mne polykalo peklo".
