Článek
Důvod vraždy jejího otce Abdula Vásiho Ghafáriho, který byl plukovníkem afghánské armády, nebyl objasněn. Není jasné, zda to byl jeden z mnoha cílených vražedných útoků na armádní představitele, nebo odplata za to, že starostka nedávno dala výpověď několika podřízeným, za což si vysloužila poslední ze série výhrůžek smrtí.
„Byl to Tálibán,” uvedla starostka a připsala tak vraždu vzbouřeneckému hnutí. „Jsem zničená. Nevím, na koho se mohu spolehnout. Ale nezastavím se, ani kdyby na mě znovu zaútočili. Nemám strach zemřít,” dodala.
Mluvčí Tálibánu tvrdí, že o útoku stále „sbírá informace”, a odmítá ho komentovat.
Těžká pozice starostky
I když v Afghánistánu funkci starostky zastává několik dalších žen, většinou působí v oblastech, jež jsou považovány za více kulturně tolerantní. Vardak je ale konzervativní provincií a postavení starostky Ghafáriové je takřka neudržitelné. Tálibán, známý svou přísnou interpretací islámu, která zakazuje ženám vykonávat mnoho povolání, se v provincii těší široké podpoře.
„Mnohokrát mi bylo vyhrožováno,” říká Ghafáriová. „Podnikli na mě útoky, přežila jsem je a pokračovala v práci. Chtějí mě zlomit, a proto zavraždili mého otce.” Některé z výhrůžek, které dostala, pocházely z její vlastní radnice. V rámci reforem, jež zavedla ve městě, kde žije zhruba 35 000 obyvatel, dala výpověď několika úředníkům a tvrdí, že si za to vysloužila odsudky a hrozby.
Provincie Vardak
Její otec byl jedním z velitelů speciálních sil, a to v jednotce, která kvůli své výkonnosti Tálibánu velice vadila. Armádní představitelé Ghafáriho varovali, že se může stát terčem útoku, tvrdí jeho dcera a dodává, že za celou službu v armádě, která trvala léta, si neodnesl ani škrábanec.
Starostka Ghafáriová je na překážky a útoky zvyklá, minulý měsíc téměř zahynula při pokusu o vraždu. Ale nic není tak zničujícího jako smrt otce. „Byl mi oporou,” říká. A dodává, že bez něj by nebyla schopná vydržet vyhrůžky smrtí či neustálé obtěžování, kterým čelí od spoluobčanů jen proto, že je ženou.
Po nástupu do funkce ji vyhnali
Do její kanceláře vnikli muži s holemi a kameny v den, kdy byla v roce 2018 jmenovaná prezidentem Ašrafem Ghaním do funkce. Kvůli její bezpečnosti ji afgánské bezpečnostní síly musely odvézt pryč; do města se vrátila až po devíti měsících, ale tentokrát se funkce opravdu ujala. Začala zadávat veřejné zakázky, například údržbu silnic, nebo zahájila kampaň za čistší město.
Vražda jejího otce se odehrála na sklonku týdne, který byl v Kábulu mimořádně krvavý. Minulý týden byl zastřelen neznámými muži vojenský prokurátor. V pondělí muži, kteří se považovali za členy organizace Islámský stát, zabili na univerzitě v Kábulu přinejmenším 35 lidí, z nichž většina byli studenti.
Krvavá lázeň v Kábulu
Počet cílených vražd se v posledních měsících v Kábulu zvýšil, což způsobilo veřejné pozdvižení. Tálibán se odmítá k útokům přihlásit, jeho propaganda je ale využívá k tvrzení, že vláda je slabá a neschopná zaručit v hlavním městě bezpečnost.
Armádní představitelé a experti se shodují, že Tálibán po podepsání dohody se Spojenými státy o stažení zahraničních vojsk a po zahájení mírových rozhovorů s afghánskou vládou změnil svou taktiku. Přestal pořádat dobře patrné útoky ve městech a zaměřil se na cílené vraždy.
Podle údajů shromážděných deníkem The New York Times byl říjen pro civilisty v Afghánistánu nejkrvavějším měsícem od loňského září; v době kdy Tálibán zahájil na jihu a východě země ofenzívu, bylo zabito přinejmenším 212 lidí.