Článek
Když se Tálibán v půlce srpna zmocnil Afghánistánu, v Islámábádu zavládla radost, oslavoval to i pákistánský premiér Imran Chán. Měl pocit, že v Kábulu bude Pákistánu nakloněná vláda a získá tak strategickou výhodu proti Indii. Pákistán dlouhodobě afghánský Tálibán podporoval.
Pákistán se však současně potýká s TTP. Očekával, že Afghánistán pod vedením Tálibánu se s touto skupinou vypořádá, to se ale neděje. Cílem TTP je svrhnout vládu v Pákistánu a řídit zemi v souladu s přísnou verzí islámského práva šaría.
Pákistán od roku 2014 buduje na společné hranici plot, aby omezil možnost příslušníků TTP přecházet přes hranici. „Zpočátku pákistánské úřady byly přesvědčené, že by Tálibán mohl sloužit pákistánským zájmům. Ale už to tak nevypadá,“ řekl analytik Zahíd Hussajn.
Pákistánský Tálibán ukončil měsíční příměří, vláda nesplnila sliby
Pákistánský ministr zahraničí šáh Mahmúd Kuraši dal afghánskému vedení najevo, že otázka přístupu k TTP představuje test schopnosti hnutí udržet na uzdě radikály. „Jestliže Tálibán nemůže řešit obavy Pákistánu, kdo by pak měl věřit jemu a jeho slibu ohledně přerušení vazeb na al-Káidu a další podobné skupiny?“
Tálibové vyhrožují Pákistánu
Tálibán plot na hranici odmítá, v lednu mluvčí afghánského ministerstva obrany na Twitteru uvedl, že Pákistán nemá žádné právo stavět na hranici plot a rozdělovat paštunské etnikum žijící na obou stranách hranice. Žádná afghánská vláda navíc vytyčení hranice nikdy neuznala.
Už byly zaznamenány nejméně tři případy, kdy afghánští pohraničníci ničili plot a vyhrožovali pákistánským vojákům.
Nechuť k Pákistánu je v Afghánistánu vysoká, protože je Islámábád vnímán jako hlavní původce nestability
Velitel Tálibánu v pohraniční provincii Nangarhár řekl 19. prosince pákistánským vojákům: „Jestliže uděláte ještě jeden krok, budu s vámi bojovat. Budeme šťastní, že s vámi budeme bojovat.“ Podobný incident byl zaznamenán i 30. prosince v Nimrúzu na jihozápadě země.
Těhotná novozélandská novinářka uvízla kvůli covidu v Afghánistánu. Pomohl jí Tálibán
Na konci ledna přijel do Kábulu pákistánský národní bezpečnostní poradce Moíd Jusúf. Obě země pak oznámily, že se ustaví výbor, který má otázku řešit. Poslední incident však ukazuje, že napětí trvá.
Tálibán chce hájit zájmy země
Pákistánský představitel řekl anonymně listu The Guardian, že „čím delší část hranice se podařilo oplotit, tím více kleslo pašování drog a převaděčství lidí“. Dodal, že Tálibán, který nemá přístup k prostředkům zmrazeným v zahraničních bankách, „samozřejmě profituje z nezákonného obchodu“.
Expert na obě země Abubakar Siddik však upozorňuje i na další aspekt – Tálibán chce ukázat, že míní hájit národní zájmy: „Nechuť k Pákistánu je v Afghánistánu vysoká, protože je Islámábád vnímán jako hlavní původce nestability. Navíc žádná afghánská vláda nikdy neuznala (Brity vytyčenou) Durandovu linii jako trvalou hranici, což je vysoce citlivé téma. Jejich akce podél Durandovy linie jsou snahou získat doma legitimitu. Tálibán se chce také zbavit obecného pohledu, že je pákistánskou loutkou.“