Článek
Ankara zdržuje švédskou ratifikaci podobně jako Budapešť. Původně přitom Turecko blokovalo vstup Švédska do NATO výlučně kvůli podle něj nedostatečnému boji proti terorismu.
Podle Erdogana se švédské úřady musí zaměřit na dění ve „stockholmských ulicích“. Na mysli měl přitom několik případů pálení či jiného poškozování koránu na protestních akcích ve švédské metropoli. „Pokud se nestarají o své ulice, pokud tyto útoky na věci, které považujeme za posvátné, budou pokračovat, tak by pak neměli být zklamáni,“ řekl podle listu Hürriyet na švédskou adresu Erdogan.
Korán z 18. století, psaný ručně na speciálním hlazeném papíru. Ilustrační foto
Na okraji červencového summitu NATO ve Vilniusu generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg oznámil, že Erdogan předloží švédskou žádost o vstup do vojenského bloku co nejdříve parlamentu a že bude usilovat o její schválení. Erdogan se přitom po schůzce, které se kromě Stoltenberga zúčastnil i švédský premiér Ulf Kristersson, nijak nevyjádřil.
Hlasování až v říjnu
Turecký parlament zasedne po letních prázdninách opět v říjnu, kdy by se měl podle dřívějších vyjádření tureckých představitelů začít zabývat i ratifikací švédské žádosti o vstup do NATO. Podle Erdogana je jednání o dokumentu plně v rukou parlamentu. „Nemůžeme vědět, jak dlouho budou trvat debaty na plénu parlamentu či ve výborech, nebo kdy se to schválí,“ řekl v pondělí Erdogan.
Maďarský premiér Viktor Orbán a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zašli také na mistrovství světa v atletice, které právě probíhá v Budapešti.
Jednání tureckého parlamentu přitom může být relativně rychlé. Finskou žádost o členství, kterou NATO obdrželo spolu s tou švédskou, turecký parlament schválil po dvou týdnech od Erdoganova prohlášení, že ji předloží zákonodárcům. Stalo se tak na konci března a v dubnu se Finsko stalo členem Severoatlantické aliance.
Švédsko brzdí i turecká opozice
Finskou žádost schvaloval parlament ještě před květnovými prezidentskými a parlamentními volbami v Turecku. Tehdy ratifikaci podpořily vládní strany i opozice. Nyní ale politici z vládního i opozičního tábora dávají najevo, že jim vstup Švédska do Aliance není po chuti. Erdoganova Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) přitom nemá v parlamentu většinu, a bude tak potřebovat hlasy svého spojence, nacionalistické MHP.
Turecký prezident Erdogan, šéf NATO Jens Stoltenberg a švédský premiér Ulf Kristersson na summitu ve Vilniusu.
Turecko blokuje vstup Švédska do NATO už déle než rok. Původně Ankara argumentovala výlučně tím, že Stockholm podle ní nedostatečně bojuje proti terorismu, především skupinám, které Turecko považuje za teroristické.
Jde hlavně o Kurdy
Jednalo se například o Stranu kurdských pracujících (PKK) a také syrské milice YPG, které dostávaly ze Západu podporu pro boj proti teroristické organizaci Islámský stát (IS). Zlepšení boje proti terorismu se týkalo například memorandum, které loni podepsalo Turecko s Finskem i Švédskem. Stockholm od té doby zpřísnil protiteroristickou legislativu a má zato, že v této oblasti dostatečně odpověděl na turecké výhrady.
Muslimové před švédskou ambasádou v Londýně protestují proti pálení koránu ve Stockholmu
„Zdržuje“ ale také Maďarsko. Vláda premiéra Viktora Orbána avizované hlasování o vstupu Švédska do NATO už dříve několikrát odsunula, ačkoliv členové kabinetu tvrdí, že členství severské země v Alianci podporují.
Dodávky plynu a členství Švédska v NATO. Orbán jednal v Budapešti s Erdoganem
Mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács v dubnu řekl, že „Švédsko neustále podkopává vzájemné vztahy s Maďarskem“ a k Maďarsku „projevuje nedostatek pozornosti a respektu“.
Opozice Orbána kritizuje a obviňuje jej, že odsouvání ratifikace souvisí s jeho náklonností k Rusku a režimu prezidenta Vladimira Putina.
Pomsta je povinná. Al-Káida vyzývá k útokům ve Švédsku a Dánsku za pálení koránu
