Hlavní obsah

Studentka a zdravotní sestra ve stockholmském muzeu polily Monetův obraz červenou barvou

Z poškozování cizího majetku jsou obviněny klimatické aktivistky, které tento týden ve stockholmském Národním muzeu polily červenou barvou obraz francouzského impresionisty Clauda Moneta Umělcova zahrada v Giverny (Le Jardin de l'artiste à Giverny) a pak se k němu přilepily.

Protestující ženy pomazaly Monetův obraz barvouVideo: AP

Článek

Obě aktivistky, studentka a zdravotní sestra ve věku 25 a 30 let, ve středu přišly k obrazu a polily jej červenou barvou, kterou pak rukama rozetřely. K akci se přihlásilo švédské klimatické hnutí Återställ Våtmarke (Obnovte mokřady), které chtělo upozornit na to, že stockholmská vláda údajně neplní své mezinárodní závazky v oblasti ochrany klimatu.

„Klimatická situace je naléhavá. Pandemie koronaviru nebyla nic v porovnání s kolapsem klimatu. Nikdo si neumí představit, co se na nás žene,“ skanduje na záznamu jedna z pachatelek výtržnosti. „Naše zdraví je v ohrožení,“ dodává druhá.

Obě ženy poté zadržela policie a obvinila je z poškozování cizího majetku.

Ekologičtí extremisté zaneřádili ikonickou Fontánu di Trevi. Turisté jim hlasitě nadávali

Zahraniční

Plátno do Švédska na výstavu věnovanou zahradám a přírodě zapůjčilo pařížské muzeum umění Orsay.

„Dílo (po incidentu) prozkoumali restaurátoři obou muzeí prostřednictvím videokonference. Obraz ani jeho rám natřený barvou ředitelnou vodou nebyly nijak znehodnoceny,“ ujistil ředitel muzea Orsay Christophe Leribault podle serveru 20minutes.fr.

Monetovo dílo je pokryté zvláštní průhlednou vrstvou, která jej chrání před prachem a dalšími škodlivými vlivy. To zjevně zamezilo jeho nevratnému poškození. Mluvčí stockholmského muzea řekl, že obraz se brzy vrátí na své místo v expozici.

„Vzdálená vzpomínka“

Monet zmíněné dílo namaloval v roce 1900. Zachycuje jeho vlastní rozkvetlou zahradu v normandském Giverny.

„Krásné zahrady, jako ta na Monetově obrazu, budou brzy jen vzdálenou vzpomínkou,“ varovala v souvislosti s akcí v muzeu mluvčí Aterställ Våtmarke Helen Wahlgrenová.

„Měli bychom naše emise snížit o 31 procent. Ale ony stále rostou. Je to nehoráznost,“ prohlásila.

Podobnými protesty se na problematiku ochrany klimatu snaží upozornit i další organizace. Například australská policie loni na podzim zatkla dva členy skupiny Extinction Rebellion (Vzpoura proti vyhynutí), kteří se přilepili k ochrannému sklu obrazu španělského malíře Pabla Picassa. Dílo nijak nepoškodili.

Umělec vytvořil slavné Monetovy Lekníny z 650 tisíc kostek lega

Lifestyle

Výběr článků

Načítám