Článek
Přívrženci Irské republikánské armády (IRA), která usiluje o odtržení britské provincie Severní Irsko (Ulster) od Londýna a její připojení k Irské republice, házeli na policisty láhve, cihly a zábavní pyrotechniku. Podle úřadů muselo být hospitalizováno šest policistů, sedm demonstrantů a jeden novinář, přičemž dalších více než deset osob utrpělo lehčí zranění.
Nepokoje vyvolalo oznámení, že irská vláda na podporu severoirského usmíření povolila pochod probritských severoirských protestantů. Ten měl být v sobotu první podobnou akcí v Dublinu od roku 1921, kdy se Irsko rozdělilo na převážně protestantské Severní Irsko spravované Brity a převážně katolickou Irskou republikou na jihu. Organizátoři pochodu sdělili, že za daných okolností od něj alespoň zatím upouštějí.
Irský premiér Bertie Ahern řekl, že protestantští unionisté mají právo na svobodné vyjádření svého postoje. Odsoudil násilí, při kterém také shořely nejméně tři automobily a byly poškozeny některé obchody. "Pro dnešní ostudné scény v Dublinu není naprosto žádná omluva. Základem irské demokracie a republikánství je, že lidé smějí vyjadřovat své názory svobodně a nenásilně," prohlásil.
IRA: Protestanti chtějí provokovat
Sean Crowe, člen parlamentní katolické strany Sinn Fein zastřešující zakázanou IRA, řekl, že severoirští protestanti přišli uspořádat pochod do Dublinu, jen aby provokovali a vyvolali reakci. Umírnění severoirští katolíci z řad sociálních demokratů a labouristů však vyjádřili politování nad útoky mladých radikálů, protože se tím podle nich posílilo odhodlání většinových protestantů nespolupracovat s menšinovými katolíky v Ulsteru.
IRA zahájila v roce 1970 svou krvavou kampaň, která připravila o život kolem 1775 lidí. V roce 1997 vyhlásila příměří, o rok později byly podepsány dohody o mírovém uspořádání Ulsteru, který by měly společně spravovat obě znepřátelené komunity. To se však pro jejich přetrvávající vzájemnou nedůvěru dosud nestalo a příslušná vyjednávání za patronace Dublinu a Londýna pokračují.