Článek
Mezi cíle iniciativy patří dobudovat a propojit infrastrukturu, zajistit energetickou bezpečnost a dosáhnout stejné kvality života jako v původních státech EU. Náklady ambiciózních plánů se odhadují na neuvěřitelných 570 miliard eur (14,4 bilionu Kč).
„Když jsme se v roce 2004 přidali k Evropské unii, tak jsme se primárně soustředili na propojení se Západem. Současně jsme ale bohužel zanedbali snahu sblížit státy našeho vlastního regionu,“ vysvětluje smysl projektu v rozhovoru pro Novinky náměstek polského ministra zahraničí Paweł Jabłoński (PiS), který v otázce Trojmoří mluví za tamní vládu.
Lepší porozumění a užší spolupráce mezi participujícími státy byly jedním z hlavních motivů sobotní konference „Generace Budoucnost“, kterou Iniciativa Trojmoří (3SI) uspořádala ve Varšavě.
Tajemník polské vlády pro záležitosti Trojmoří Paweł Jabłoński
Iniciativa a podporující státy
Základní kameny uskupení položili v roce 2015 dva konzervativní politici: polský prezident Andrzej Duda s chorvatskou prezidentkou Kolindou Grabarovou-Kitarovićovou. Z geografického hlediska mezi účastníky patří ještě Bulharsko, Česko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.
S výjimkou Rakouska jde o země, které se po druhé světové válce ocitly za železnou oponou. Rozvoj jejich infrastruktury tak za zbytkem kontinentu zaostal. „Cestování po silnici a železnici tu trvá dvakrát až čtyřikrát déle než ve zbytku Evropské unie,“ opakují zastánci Trojmoří.
Bývalý bulharský ministr Solomon Passy na konferenci ve Varšavě
Myšlenka Trojmoří ale zprvu budila mezi evropskými mocnostmi nervozitu, někteří politici se obávali, že půjde o další klub „unijních potížistů“, který naruší jednotu EU. Část států se proto zdráhala do projektu aktivně zapojit.
Do budoucna chceme, aby se vytvořila přidaná hodnota projektům, které nezvládneme ani sami zafinancovat, ani zorganizovat, potřebujeme k nim sousedy. Ta síť má smysl jenom ve větším celku, lépe na ní získáme finanční investory. Čím dál více je to v České republice chápáno jako přidaná hodnota a přínos.
Po ujištění, že se bude projekt věnovat čistě vybudování přeshraniční infrastruktury, kritické hlasy víceméně ustaly. První formálnější obrysy nabralo Trojmoří po summitu v Lublani 2019, kdy také vznikla zatím jediná jeho instituce – Investiční Fond Iniciativy Trojmoří (3SIIF).
Bez Trojmoří může Česko zůstat na chvostu Evropy
Původně deklarovaným cílem bylo vybrat do něj 3 miliardy až 5 miliard eur (76 až 127 miliard Kč), což se teď po koronavirové krizi jeví jako nereálné.
Summitu v Lublani se účastnil poprvé také český prezident Miloš Zeman
Ambice Iniciativě Trojmoří nechybí. Její fond by se měl podílet na infrastrukturních projektech v celkové hodnotě až 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč), přičemž celková finanční potřeba se odhaduje na 570 miliard (14,4 bilionu Kč). Kromě unijních zdrojů chce Jabłoński spoléhat na příspěvky států a investice z privátní sféry. Jednu miliardu dolarů také slíbily do fondu vložit USA.
My jsme až pak pochopili, že kdybychom se takových iniciativ neúčastnili, tak právě budeme tou periferií.
Česká vláda byla dosud ohledně Trojmoří zdrženlivá, což se změnilo až s účastí prezidenta Miloše Zemana na lublaňském summitu před dvěma lety.
„My jsme až pak pochopili, že kdybychom se takových iniciativ neúčastnili, tak právě budeme tou periferií (EU),“ vysvětlil minulý týden na debatě Knihovny Václava Havla náměstek ministra dopravy Jan Sechter, který má českou spolupráci v rámci Trojmoří na starosti.
| Vlajkové projekty Iniciativy Trojmoří: |
| Severo-jižní dálnice Via Carpathia vedoucí z litevské Klaipédy do řecké Soluně. |
| Infrastruktura pro zkapalněný zemní plyn (LNG) - plynovody propojující terminály v Polsku a Chorvatsku. |
Zda však Česko začne také přispívat do investičního fondu Trojmoří, zatím zůstává otevřené. Definitivně by měl situaci kabinet Andreje Babiše (ANO) rozseknout příští týden.
„Do budoucna chceme, aby se vytvořila přidaná hodnota projektům, které nezvládneme ani sami zafinancovat, ani zorganizovat, potřebujeme k nim sousedy. Ta síť má smysl jenom ve větším celku, lépe na ní získáme finanční investory. Čím dál více je to v České republice chápáno jako přidaná hodnota a přínos,“ myslí si Sechter.
Vstoupit do projektu Trojmoří by nás odsoudilo do pozice poslušných vykonavatelů vůle polských konzervativců.
Otázkou zůstává, zda je česká vláda vůbec schopna miliardy eur z fondu využít. Z 81 připravených projektů, které lze dohledat na stránkách Trojmoří, přihlásili Češi jen jeden jediný – a to megalomanskou vizi českého prezidenta na mezistátní „Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe (DOL)“. A to přesto, že Česko samo do fondu dosud nic neposílá.
Čeští vědci však opakovaně upozorňují, že výstavba koridoru nenávratně zdevastuje životní prostředí.
Ochránci ani města nechtějí kanál Dunaj-Odra-Labe. Zničí unikátní biotopy
Piráti mají v postoji k Trojmoří rozpor
Co se týče politiků, názory na naši angažovanost v Trojmoří se různí.
Negativně hodnotí Trojmoří KSČM, kterou znervózňuje podpora ze strany Spojených států. „Trojmoří považujeme za snahu USA o prosazování svých energetických, ale i vojenských zájmů v Evropě,“ usnesl se výkonný výbor ústředního výboru v době loňské návštěvy tehdejšího amerického ministra zahraničí Mikea Pompea.
Filip: Chceme prosadit zaručený důchod 12 tisíc
Toto stanovisko ale působí poněkud zmateně v kontextu nedávného vyjádření předsedy strany Vojtěcha Filipa, který v rozhovoru pro Právo nadhodil Trojmoří jako možnou alternativu k EU, v případě, že by se komunistům podařilo prosadit referendum o vystoupení z Unie.
Pirátský europoslanec Mikuláš Peksa by do Trojmoří nevstupoval
Nevyjasněný postoj mají také v Pirátské straně.
„Projekt Trojmoří vnímám jako snahu polských konzervativních politiků o nepřátelské vymezení se vůči Rusku i Německu,“ odpověděl na dotaz Novinek europoslanec Mikuláš Peksa, který už dříve o Trojmoří na Facebooku napsal, že jde o „imperiální sen“.
Trojmoří je důležitá iniciativa. Strategické a infrastrukturní propojení sever-jih na východním pomezí EU je v českém zájmu.
„Vstoupit do projektu Trojmoří by nás odsoudilo do pozice poslušných vykonavatelů vůle polských konzervativců. S ohledem na jejich středověké názory vůči ženám, národnostním menšinám, stejnopohlavním párům i s ohledem na jejich destruktivní chování vůči životnímu prostředí a klimatu, vnímám podobnou politiku jako naprosto nevhodnou pro český národ a jeho liberální tradice,“ soudí Peksa.
S tím ale nesouhlasí jeho stranický kolega Jan Lipavský, který je jedním z kandidátů koalice PirSTAN na pozici ministra zahraničí. „Zatím jsem nijak nezavnímal, že by Trojmoří bylo zaměřeno vůči Německu,“ řekl Novinkám.
Jan Lipavský by vstup do Trojmoří podpořil (Piráti)
Zapojení Česka do infrastrukturního fondu Trojmoří by uvítal. „Problematické nicméně je, že jsme přihlásili projekt Dunaj-Odra Labe. Spíše bych vnímal českou roli jako investora a přispěvatele, než že budeme čerpat nějaké peníze. Umožní nám to ovlivňovat dění v regionu, který je klíčový pro naši bezpečnost,“ kritizuje Lipavský.
Peksovu argumentaci odmítá rovněž místopředseda ODS a europoslanec Alexandr Vondra. „S Německem je to odkomunikované. Není proti. Pokud jde o Rusko, jsem překvapen, že pan Peksa opakuje rétoriku kremelské propagandy,“ napsal Novinkám.
Finanční angažovanost v projektu Trojmoří rovněž podporuje. „Trojmoří je důležitá iniciativa. Strategické a infrastrukturní propojení sever-jih na východním pomezí EU je v českém zájmu,“ kontruje Vondra.