Článek
Soud dospěl k názoru, že stát po opětovném sjednocení Německa nebyl povinován poskytnout potomkům bývalých vlastníků půdy v této zóně kompenzace v relacích odpovídajících tržním cenám.
Pozemková reforma v sovětské okupační zóně na území bývalé NDR je jednou z nejspornějších otázek opětného sjednocení Německa. Na štrasburský soud se loni obrátilo 71 potomků bývalých majitelů půdy se žádostí o uznání svého práva na ochranu majetku.
Domáhali se vysokého odškodnění za tehdy zestátněné pozemky. Celkově jde o 3,3 miliónu hektaru půdy. Pokud by evropský soud uznal oprávněnost žaloby, mohlo by to pro německou vládu znamenat povinnost vyplatit mnohamiliónová odškodnění.
Německé soudy nárok již dříve zamítly. Potomci bývalých vlastníků dostali zatím jen symbolické odškodnění - pět procent ze stávající tržní ceny pozemků.
Berlínská vláda tvrdí, že zachování platnosti poválečné pozemkové reformy v bývalé sovětské okupační zóně je součástí mezinárodních dohod, jež byly základem sjednocení Německa v roce 1990. Podotýká také, že vyplacení požadovaného obrovského odškodnění by nepřípustně zatížilo beztak silně deficitní státní rozpočet.