Stoltenberg: NATO mírové jednotky na Ukrajinu nevyšle

„Jsme zodpovědní za to, aby se konflikt nestal válkou mezi NATO a Ruskem. Jasně jsme řekli, že nevyšleme jednotky na Ukrajinu. Pokud bychom to udělali, museli bychom očekávat plné rozvinutí konfliktu s Ruskem,“ řekl Stoltenberg.

Summit NATO se koná ve čtvrtek v Bruselu. Stoltenberg potvrdil, že Aliance posílí své východní křídlo včetně rozmístění bojových skupin na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a v Bulharsku.

Ukrajině státy NATO poskytnou další vojenskou podporu včetně ochrany proti chemickým či jaderným zbraním. Přesný seznam techniky a zbraní, které NATO poskytne Ukrajině, odmítl Stoltenberg sdělit. „Ukrajině poskytujeme podstatnou podporu. Dodáváme mnoho vybavení, ale nebudu konkrétní,“ řekl generální tajemník.

Na otázku, jak bude NATO reagovat, pokud bude Čína poskytovat Rusku vojenskou a ekonomickou pomoc, se Stoltenberg omezil pouze na prohlášení, že „Čína by se měla připojit ke zbytku světa a válku na Ukrajině odsoudit“.

Na otázku, zda má Severoatlantická aliance důkazy o tom, že Rusko použilo na Ukrajině fosforovou munici, o čemž mluvil ukrajinský prezident Volodmyr Zelenskyj, Stoltenbeg neodpověděl. „K dispozici máme důkazy o použití vojenské síly proti civilistům,“ řekl.

Severoatlantická aliance varovala Moskvu před použitím biologických zbraní. „Rusko se snaží obvinit Ukrajinu, NATO a spojence z přípravy biologických zbraní. Je to lež. Takové kroky směřují k tomu, že se sami chystají k něčemu podobnému. Pokud by k něčemu takovému došlo, bylo by to porušení mezinárodních dohod s velmi nebezpečnými důsledky. Spojenci proto odsouhlasili pro Ukrajinu další vojenskou podporu včetně ochrany proti chemickým či jaderným zbraním,” uvedl Stoltenberg.

S návrhem vypravit na Ukrajinu mírovou misi přišel minulý týden polský vicepremiér Jarosław Kaczyński při návštěvě Kyjeva.

Přesné detaily návrhu nejsou veřejnosti známy, obrysy nastínil mluvčí vlády Piotr Müller. Ten uvedl, že Polsko nevolá po misi, která by znamenala „přímý konflikt s Ruskem“. Jejím základem by bylo „rozmístění v částech Ukrajiny, které nejsou v současné době okupovány“, a jejich ochrana před dalšími ruskými operacemi.

Navzdory tomu, že návrh projednávali lídři NATO, Kaczyński si původně přál, aby byly zastoupeny i státy mimo Alianci. Hovořil o mezinárodní koalici se schopností „bránit Ukrajinu a působit na jejím území“. Mise by nebyla neozbrojená. „Bude usilovat o mír a poskytování humanitární pomoci, ale zároveň bude zaštítěna ozbrojenými silami,“ vysvětloval minulý týden Kaczyński.

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu, která trvá už měsíc, prodloužil summit ve čtvrtek mandát generálního tajemníka Jense Stoltenberga o rok, tedy do září 2023.