Článek
„Pro více než milion lidí je atraktivnější pobírat sociální dávky než chodit do práce. Tento stav je společensky výbušný a dlouhodobě ohrožuje stabilitu systémů sociálního zabezpečení,“ varuje René Springer ze Spolkového úřadu práce.
Zhruba 61 procent dlouhodobě nezaměstnaných tvoří Němci a 39 procent cizinci. Přibližně 763 tisíc lidí pobírá dávky více než deset let a 441 tisíc lidí je na dávkách více než 15 let. Mezi lidmi, kteří pobírají podporu déle než patnáct let, je 80 procent Němců a 20 procent cizinců.
Německo vyplácí měsíčně uprchlíkům 436 milionů eur. Mohli by přitom pracovat
Dávky, o které mohou žádat nezaměstnaní, jsou pevně stanoveny. Svobodný člověk dostává 563 eur měsíčně (14 243 korun). Pokud má nezaměstnaný rodinu, na mladého člověka ve věku od 14 do 17 let připadá částka 471 eur (11 916 korun), na děti od šesti do 13 let je to 390 eur (9867 korun), na děti do pěti let je to částka 357 eur (9032 korun).
Pro srovnání – průměrná hrubá mzda v Německu se pohybuje nad 4000 eur (přes 100 tisíc korun).
Kromě mohou tito lidé žádat o další podporu, například o náklady na ubytování a vytápění nebo o příspěvky na zdravotní pojištění a pojištění dlouhodobé péče, píše web Berliner Kurier.de.
Němečtí konzervativci volají po tom, aby odmítnutí práce znamenalo pro migranty snížení dávek
„Ti, kteří se vyhýbají povinnosti pracovat, by měli dostávat pouze věcné dávky namísto peněz. V případě cizinců pobírajících dávky by měla být doba pobírání omezena na jeden rok,“ navrhuje Springer.
Pikantní je, že nejvíce dlouhodobě nezaměstnaných pochází z Berlína (47 procent). Následují Brémy (46 procent), Sársko (45 procent) a Severní Porýní-Vestfálsko (44 procent). Nejnižší míru dlouhodobě nezaměstnaných má Bavorsko (27 procent) a Bádensko-Württembersko (29 procent).
Ze supermigračního roku 2015 pracuje v Německu jen každý druhý
