Státy loni vykonaly nejvíc trestů smrti za posledních deset let

V loňském roce bylo provedeno celkem 1153 soudních poprav. Tento počet ale nezahrnuje tisíce exekucí, o nichž se předpokládá, že byly vykonány v Číně. Celkové číslo znamená nárůst o více než 30 procent oproti roku 2022. Jedná se o nejvyšší číslo, které Amnesty International zaznamenala od roku 2015, kdy byly známy údaje o 1634 popravených. Celosvětově vzrostl o 20 procent také počet vynesených rozsudků smrti. Bylo jich 2428.

Navzdory vzrůstajícím počtům soudních poprav se ale snížil celkový počet zemí, které k trestu smrti sahají. Počet zemí vykonávající tresty smrti je nyní nejnižší od doby, kdy Amnesty International tyto statistiky zaznamenává.

„Obrovský nárůst zaznamenaných poprav měl na svědomí především Írán. Íránské úřady projevily naprostou neúctu k lidskému životu a zvýšily počet poprav za drogové trestné činy, což ještě více zdůraznilo diskriminační dopad trestu smrti na nejchudší íránské komunity,“ uvedla generální tajemnice Amnesty International Agnès Callamardová.

Mezi pěticí zemí s nejvyšším počtem poprav v roce 2023 patřila Čína, Írán, Saúdská Arábie, Somálsko a USA. Jen na Írán připadlo 74 procent všech zaznamenaných poprav, zatímco na Saúdskou Arábii 15 procent. Zvýšený počet poprav v roce 2023 provedly Somálsko a USA.

Ve Spojených státech to bylo konkrétně 18 popravených v roce 2022 a 24 v roce 2023.

V Íránu počet vykonaných trestů smrti za minulý rok prudce narostl, úřady přikročily k jeho častějšímu používání, aby v obyvatelstvu vyvolaly strach a upevnily svou moc. Popraveno bylo nejméně 853 osob, což představuje 48procentní nárůst oproti 576 vykonaným trestům smrti v roce 2022.

Vykonané tresty nepřiměřeně zasáhly íránskou etnickou menšinu Balúčů, kteří tvořili 20 procent popravených, přestože tvoří přibližně jen pět procent íránské populace. Popraveno bylo nejméně 24 žen a minimálně pět osob, které byly v době spáchání trestaného činu ještě dětmi. Ze všech zaznamenaných poprav v Íránu bylo nejméně 545 vykonáno za činy, za které by podle mezinárodního práva neměl být uložen trest smrti, včetně drogových deliktů, loupeží a špionáže. Popravy za trestné činy související s drogami prudce vzrostly a v roce 2023 tvořily 56 procent zaznamenaných soudních poprav.

Nejvyšší počty vykonaných trestů smrti má na svědomí Čína. Vzhledem ke státnímu tajemství nezahrnují čísla lidskoprávní organizace Amnesty International tisíce lidí, o nichž se předpokládá, že byli popraveni v Číně. Stejně tak organizace nemohla předložit údaje pro Severní Koreu a Vietnam. Žádné exekuce nebyly zaznamenány v Bělorusku, Japonsku, Barmě a Jižním Súdánu, které ještě v roce 2022 odsouzené popravovaly.

V Československu byl trest smrti legální do roku 1990, v naprosté většině případů byl vykonáván oběšením. Poslední odsouzence k trestu smrti Československé úřady popravily v roce 1989. Pro obnovení nejvyššího trestu v Česku se podle Centra pro výzkum veřejného mínění v minulém roce vyslovilo 42 procent dotázaných, jednapadesát procent se naopak domnívalo, že trest smrti v tuzemsku existovat nemá.