Článek
"Ústup od jaderné energetiky nepřichází pouze z bezpečnostních důvodů, ale také z hospodářských," uvedl hlavní protijaderný bojovník nynější německé vlády, ministr životního prostředí Jürgen Trittin (Zelení). Nové elektrárny se v Německu stavět nebudou, prohlásil.
Navzdory plánům některých zemí v jaderné energetice pokračovat by podle něj ani nebyly nové elektrárny na liberalizovaném trhu schopné konkurence. Ústup od jaderné energetiky patří k hlavním projektům vlády sociálních demokratů (SPD) a Zelených.
Průmysl vyčkává
Průmysl je zatím loajální a dodržuje dohodu, ale v případě, že by se po volbách v roce 2006 dostala k moci jiná vláda, počítá s korekcí zákona. Elektrárny by pak mohly fungovat nejméně 50 roků. Do příštích voleb má být odpojena už jen elektrárna Obrigheim.
Jaderné elektrárny v SRN
Dosavadních 19 jaderných elektráren zajišťuje v Německu zhruba třetinu domácí produkce elektřiny. Podle přijatého zákona životnost žádné elektrárny nesmí překročit 32 let od zahájení provozu.
Stade končí po 31 letech. Původně se měla odpojovat v roce 2004, ale energetický koncern E.ON tak činí už letos, údajně z hospodářských důvodů. Stade je navíc s výkonem 630 megawattů nejmenším ze 12 jaderných zdrojů, které E.ON provozuje.
Rozebírat se elektrárna začne v roce 2005 a hotovo má být do roku 2015.
Úřady zároveň ve čtvrtek povolily demontáž reaktoru sovětského typu v Lubminu u baltského pobřeží. Ten byl jedinou fungující jadernou elektrárnou na území zaniklé NDR. Spolková vláda ho uzavřela hned po sjednocení země v roce 1990. Likvidace má trvat do roku 2010.