Článek
„I já jsem byl proti trestu smrti a teď toho hořce lituji,“ řekl podle stanice B92. „Nyní jsem ale požádal předsedkyni vlády Anu Brnabičovou o změnu,“ vysvětlil.
Srbsko podle Vučiče ale nebude vyhlašovat výjimečný stav kvůli tragickým událostem v Bělehradě, kde 13letý chlapec zabil osm lidí, většinou svých spolužáků, a u Mladenovce, kde si stejný počet obětí vyžádalo řádění 21letého mladíka s automatickou puškou.
Víc policistů v ulicích
„Abychom dělali to, co máme, žádný výjimečný stav nepotřebujeme,“ řekl prezident. „V příštích dvou týdnech ale uvidíte větší počet policistů v ulicích,“ dodal s tím, že po té době by se země měla vrátit k běžnému životu. „Na oběti nezapomeneme, ale změníme se. Nepotřebujeme zbraně, potřebujeme živé, ne mrtvé děti,“ zakončil vystoupení, jímž se snažil oslovit šokované obyvatele Srbska.
Střelec z bělehradské školy je nejhorším dětským vrahem v dějinách, míní srbská média
Trest smrti zrušila již v roce 1992 ústava Svazové republiky Jugoslávie, jíž bylo Srbsko součástí. Týkalo se to federálních zločinů včetně genocidy, válečných zločinů, politických a vojenských deliktů. Jednotlivé součásti svazové republiky si ale ponechaly právo ukládat trest smrti za trestné činy spadající do jejich jurisdikce.
Srbský parlament vymýtil všechny odkazy na trest smrti z trestního zákoníku až v roce 2002. Důvodem byla snaha Srbska vstoupit do Rady Evropy. Tehdy v srbských celách na vykonání hrdelního rozsudku čekalo dvanáct lidí. Místo popravy jim ale soud udělil 40 let vězení. Nová ústava z roku 2006 pak trest zakázala.
Veřejnost je rozpolcená
Veřejné mínění je přesto ohledně hrdelního rozsudku již dlouhá léta rozpolceno. Podle průzkumů pořádaných každoročně od roku 2007 je 43 procent respondentů pro trest smrti a stejný počet proti. Čtrnáct procent nemělo jasný názor, ale za současné situace se s největší pravděpodobností přidají spíše k podporovatelům trestu smrti.
Srbská policie dopadla strůjce masakru u Mladenovace
