Srbská armáda uvedla jednotky do stavu nejvyšší pohotovosti

„Srbský prezident jako vrchní velitel nařídil srbské armádě, aby byla v nejvyšším stupni bojové připravenosti, tedy na úrovni použití ozbrojené síly,“ sdělil podle agentury Tanjug v prohlášení srbský ministr obrany Miloš Vučević.

Náčelník generálního štábu srbských ozbrojených sil Milan Mojsilović uvedl, že jej prezident Vučič vyslal ke hranicím s Kosovem. Podle něj je armáda na nejvyšší úrovni bojové pohotovosti. Armáda „chrání uzemní celistvost a suverenitu Srbska, všechny obyvatele Srbska a předchází terorismu a teroristickým útokům proti Srbům, kdekoli žijí“.

Zvýšena byla i pohotovost policejních sil, uvedl ministr vnitra Bratislav Gašić: „Na základě rozkazu prezidenta republiky a vrchního velitele armády a ozbrojených sil Srbska jsem nařídil plnou bojovou pohotovost všech jednotek ministerstva vnitra. Četnictvo, Speciální protiteroristická jednotka a policejní brigáda budou převedeny pod velení náčelníka generálního štábu a obsadí pozice stanovené v operačním plánu,“ řekl Gašić srbské stanici B92.

„Situace je tam složitá,“ řekl Mojsilović v neděli večer v rozhovoru s televizí Pink cestou do města Raška na jihozápadě země, zhruba deset kilometrů od hranic s Kosovem. Žádá si podle něj „přítomnost srbské armády podél administrativní linie“, což je termín používaný srbskými orgány pro označení hranice s Kosovem. Podle srbského ministerstva vnitra „všechny jednotky“ přechází „okamžitě pod velení náčelníka generálního štábu“.

Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008. Stalo se tak necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku války a náletů NATO. Srbsko nezávislost neuznává a Kosovo stále považuje za součást svého území. Rovněž asi 50 000 Srbů (podle jiných údajů až 120 000) žijících na severu Kosova neuznává autoritu vlády v Prištině. Kosovo za suverénní stát považuje asi polovina států OSN, z EU ho neuznávají Španělsko, Rumunsko, Slovensko, Řecko a Kypr.

Priština začátkem prosince vyslala na sever stovky policistů z řad kosovských Albánců. Učinila tak poté, co kosovští Srbové v listopadu opustili svá místa v kosovských institucích, včetně policie, na protest proti snaze Prištiny donutit kosovskosrbské obyvatelstvo používat výhradně kosovské registrační značky vozidel. Srbové v reakci na zvýšenou přítomnost kosovské policie 10. prosince postavili na severu země barikády, které od té doby ochromují dopravu na dvou hraničních přechodech.

Krátce před odjezdem generála Mojsiloviče do pohraniční oblasti zveřejnilo několik srbských médií na sociálních sítích video, na kterém jsou slyšet výstřely. Situaci popisují jako „boj“, k němuž došlo, když se kosovské síly snažily rozebrat barikádu. Kosovská policie to okamžitě popřela a na svém facebookovém profilu napsala, že se žádné střelby neúčastnila.

Kosovská média uvedla, že v oblasti střelby se nacházela hlídka kosovských sil pod vedením kosovské mise Severoatlantické aliance KFOR. Hlídka KFOR byla podle kosovského ministra vnitra Xhelala Sveçly napadena. Kosovská mise NATO oznámila, že vyšetřuje střelbu ze „25. prosince v blízkosti hlídky mise NATO v Kosovu“. „Nedošlo k žádným zraněním ani materiálním škodám,“ uvedla v prohlášení.

Srbská premiérka Ana Brnabičová minulý týden uvedla, že situace s Kosovem je „na pokraji ozbrojeného konfliktu“.