Spad z Černobylu se řeší ještě dnes. Švédsko měří radioaktivitu v houbách

Houbaři mají úřadu zasílat k testování vzorky z letošního sběru, aniž by ale museli prozradit přesné místo nálezu. Platí to zejména pro velmi ceněné lišky obecné, označované za „zlato mezi lesními houbami“ a považované za přísně střežené rodinné tajemství.

„Není nutné uvádět přesné lokace nejtajnějších míst výskytu lišek,“ potvrdil podle agentury AP expert jaderného úřadu Pål Andersson.

Cílem projektu je zmapovat hladiny cesia-137 v houbách, které mohou absorbovat tento izotop z půdy, a zjistit, kolik jej v zemi ještě zbývá. Cesium-137 s poločasem rozpadu asi 30 let vzniká při štěpení uranu-235 v jaderných reaktorech a je jednou z hlavních látek v radioaktivním spadu. Může se hromadit v lidském organismu, a je proto považováno za rizikové.

Úřad požádal houbaře, aby posílali vzorky buď s nejméně sto gramy čerstvých jedlých hub, nebo 20 gramy sušených hub za předpokladu, že pocházejí z letošního sběru. Kdy budou výsledky měření známy, úřad neupřesnil.

Strůjci projektu doufají, že jim houbaři dopomohou k cenným poznatkům vzhledem k tomu, že Švédsko je ze 60 procent pokryto lesy a že mnoho Švédů tráví konec léta sběrem hub i dalších lesních plodů.

Bezprostředně po černobylské katastrofě z konce dubna 1986 zahynuly desítky lidí, zatímco radioaktivní spad se rozšířil po celé Evropě. Švédské úřady byly první, kdo tento spad detekoval.

To donutilo představitele tehdejšího Sovětského svazu, kteří se zpočátku snažili havárii zatajit, aby o události oficiálně informovali.