Článek
S odvoláním na Národní bezpečnostní archív ve Washingtonu, který zpřístupnil část dobových dokumentů amerických zpravodajských služeb, to napsal časopis Der Spiegel.
„Hlavním cílem je získat pro nás západní Německo tak, aby zvolilo za partnera č. 1 nás, nikoli USA,“ napsal v květnu 1978, před návštěvou Leonida Brežněva v Bonnu Anatolij Čerňajev, zahraničněpolitický poradce šéfa sovětských komunistů.
Takový vývoj by se Moskvě, která si slibovala, že s pomocí západoněmeckých technologií a zajištěným odbytem surovin zmodernizuje svou chřadnoucí ekonomiku, po hospodářské stránce vyplatil.
Čerňajev sice odmítal sjednocení Německa, byl však ochoten dělit se o vliv nad Polskem. Skutečně přitom věřil, že i západní Němci mají spojenectví s Moskvou za atraktivní. „Chápou, že své velmocenské sny mohou uskutečnit pouze v partnerství s námi,“ napsal Čerňajev.
Schmidt, který zemřel v roce 2015, byl ale bytostně přesvědčený stoupenec transatlantických vazeb s USA. Při setkání s Brežněvem chtěl především jedno – ukončení sovětského zbrojení.