Článek
Washingtonský generální prokurátor žádal Robarta, aby soudní příkaz pozastavující platnost původního výnosu rozšířil i na nový dekret. Podle prokurátora se sice druhé nařízení týká menšího počtu lidí mířících do USA — nově například pomíjí majitele platných víz či trvalých pracovních povolení. Jeho princip se ovšem nemění.
Americké ministerstvo spravedlnosti však upozornilo, že rozhodnutí o původním dekretu se na nový protiimigrační výnos vztahovat nemůže.
O pozastavení platnosti druhého Trumpova protiimigračního dekretu již dříve požádaly u soudů americké státy Havaj, Oregon a New York.
V pátek utrpěl přepracovaný protiimigrační dekret první právní neúspěch, když v americkém státě Wisconsin federální soudce William Conley rozhodl, že nařízení nelze uplatnit na dítě a manželku syrského uprchlíka, kterému již byl v USA udělen azyl. Tento uprchlík se od loňského roku snaží získat svolení americké vlády k tomu, aby za ním manželka a tříletá dcera přišly ze syrského města Aleppo do Wisconsinu.
Irák na seznamu není
Nový protiimigrační dekret, který Trump podepsal 6. března, zakazuje na 90 dní vstup do USA občanům šesti většinově muslimských zemí. Týká se jen žadatelů o nová víza; držitelé platných víz budou moci nadále do Spojených států cestovat.
Dekret se vztahuje na občany Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie. Oproti původnímu dekretu se omezení netýká Iráku. V praxi se má uplatňovat od 16. března. O havajské stížnosti chce federální soudce na Havaji rozhodnout 15. března.
Původní Trumpův dekret vyvolal v USA chaos a narazil na protesty právních odborníků. Nové znění Bílý dům podle expertů mnohem pečlivěji zformuloval a jeho napadení u soudu bude proto obtížnější.