Článek
Husajn byl obviněn z kriminálních činů, jichž se měl dopustit v době své prezidentské funkce. Husajn byl obviněn, že je spolu s dalšími třemi muži zodpovědný za zabití šíitských muslimu v městečku Dudžail severně od Bagdádu v roce 1982.
Podle iráckého soudce Rada Džuhiho by soudní proces mohl začít již za několik dní.
Už 4. června řekl Džuhi, že soudní proces se svrženým iráckým prezidentem Saddámem Husajnem a dalšími představiteli jeho režimu by měl začít za dva měsíce.
"Saddám by měl stanout před zvláštním iráckým tribunálem za dva měsíce, jakmile právně uzavřeme spis jeho žaloby," řekl tehdy Džuhi v rozhovoru pro panarabský deník Aš-Šark al-Avsat. Bez upřesnění dodal, že již bylo uzavřeno 12 bodů žaloby. Husajnovi hrozí doživotí nebo trest smrti.
Irácký exprezident je ve vězení od prosince 2003, kdy ho dopadli v úkrytu američtí vojáci. Loni 1. července vyslechl v Bagdádu obvinění z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Soudní slyšení označil za frašku. Představitelé speciálního iráckého soudu a jejich američtí poradci dosud označovali za pravděpodobnější termín dlouho očekávaného procesu rok 2006.
| Přehled hlavních obvinění proti Husajnovi : |
| Irácká invaze do sousedního Kuvajtu 2. srpna 1990, která vyústila v první válku v Perském zálivu. |
| Zločiny při brutálním potlačení šíitského povstání na jihu země v březnu 1991. |
| Likvidační operace Anfal proti Kurdům na severu Iráku v letech 1987-1988, při níž zahynulo do roku 1993 na 200 000 osob. |
| Užití chemických zbraní při bombardování kurdského městečka Halabdža 16. března 1988; zahynulo na 5000 lidí. |
| Popravy prominentních politických aktivistů, kteří se stavěli proti politice jeho režimu po dobu uplynulých 30 let. |
| Zabití 5000 až 8000 obyvatel domovské oblasti vůdce Demokratické strany Kurdistánu (KDP) Masúda Barzáního v roce 1983. |
| Popravy prominentních duchovních hodnostářů v roce 1974, kdy byl Saddám Husajn ještě viceprezidentem. Zatknout a popravit řadu členů šíitského i sunnitského kléru, kteří se stavěli proti politice Saddámova klanu, nechal i v letech 1969, 1977 a 1979. |
| Bombardování města Kikrúk (detaily nezveřejněny). |
| Masakr nejméně 50 šíitů ve městečku Dudžail (asi 80 kilometrů severně od Bagdádu) v roce 1982; irácké ozbrojené síly přepadly město v odvetě za pokus o atentát na Saddáma Husajna. |
| Nátlak na emigraci tisíců šíitských Kurdů ze severu země do Íránu. |
| Násilí proti náboženským stranám (detaily nezveřejněny). |
| Násilí proti politickým stranám (detaily nezveřejněny). |
| Násilí proti sekulárním stranám (detaily nezveřejněny). |
| Vysušení bažin v jižním Iráku po roce 1991, takže oblast se stala nehostinnou pouští; tamní populaci Madánů Saddámova vláda krutě pronásledovala za ochranu šíitů. |
| Zdroj: ČTK |