Článek
"Proces bude veřejný... a já doufám, že ho bude přímým přenosem vysílat televize," řekl mluvčí Raíd Džúhí na tiskové konferenci v Bagdádu.
První proces se má týkat masakru 143 vesničanů v Dudžailu v roce 1982. Saddám Husajn je viněn z genocidy, zločinů proti lidskosti a použití zakázaných zbraní. Hrozí mu trest smrti, který Irák po invazi v roce 2003 obnovil. Před iráckým zvláštním soudem má 19. října stanout kromě něj šest další bývalých prominentů.
V procesu hrozí bývalému prezidentovi i trest smrti.
Saddám Husajn, jehož režim padl při invazi vedené v roce 2003 Spojenými státy, byl dopaden v prosinci téhož roku.
Referendum začalo
V Iráku ve čtvrtek vstoupila v platnost mimořádná bezpečnostní opatření kvůli sobotnímu referendu o ústavě. Mají omezit nebezpečí teroristických útoků. O ústavě se začalo už ráno hlasovat ve věznicích pod správou Iráku i Američanů. "Naše týmy dohlížejí na hlasovací proces ve všech věznicích, včetně Abú Ghrajbu a tábora Bucca," řekl představitel ministerstva lidských práv Híšám Suhaíl.
Hlasovat smí všichni zadržení, kteří ještě nebyli odsouzeni, není však zatím jasné, zda svůj hlas směl odevzdat také svržený irácký exprezident Saddám Husajn.
Přehled hlavních obvinění proti Saddámu Husajnovi
1) Irácká invaze do sousedního Kuvajtu 2. srpna 1990, která vyústila v první válku v Perském zálivu.
2) Zločiny při brutálním potlačení šíitského povstání na jihu země v březnu 1991.
3) Likvidační operace Anfal proti Kurdům na severu Iráku v letech 1987-1988, při níž zahynulo do roku 1993 na 200 000 osob.
4) Užití chemických zbraní při bombardování kurdského městečka Halabdža 16. března 1988; zahynulo na 5000 lidí.
5) Popravy prominentních politických aktivistů, kteří se stavěli proti politice jeho režimu po dobu uplynulých 30 let.
6) Zabití 5000 až 8000 obyvatel domovské oblasti vůdce Demokratické strany Kurdistánu (KDP) Masúda Barzáního v roce 1983.
7) Popravy prominentních duchovních hodnostářů v roce 1974, kdy byl Saddám Husajn ještě viceprezidentem. Zatknout a popravit řadu členů šíitského i sunnitského kléru, kteří se stavěli proti politice Saddámova klanu, nechal i v letech 1969, 1977 a 1979.
8) Bombardování města Kikrúk (detaily nezveřejněny).
9) Masakr nejméně 50 šíitů ve městečku Dudžail (asi 80 kilometrů severně od Bagdádu) v roce 1982; irácké ozbrojené síly přepadly město v odvetě za pokus o atentát na Saddáma Husajna.
10) Nátlak na emigraci tisíců šíitských Kurdů ze severu země do Íránu.
11) Násilí proti náboženským stranám (detaily nezveřejněny).
12) Násilí proti politickým stranám (detaily nezveřejněny).
13) Násilí proti sekulárním stranám (detaily nezveřejněny).
14) Vysušení bažin v jižním Iráku po roce 1991, takže oblast se stala nehostinnou pouští; tamní populaci Madánů Saddámova vláda krutě pronásledovala za ochranu šíitů.
Podoba ústavy však není definitivní, šíité a Kurdi ustoupili sunnitům, kteří současnou podobu návrhu ústavy odmítají. Ve středu parlament odhlasoval, že po prosincových volbách může být ústava ještě změněna. Přesto se zřejmě část sunnitů vysloví proti návrhu. Zatímco sunnitská Irácký islámská strana (IIP) vyzývá souvěrce k podpoře ústavy, naopak Saleh Mutlaq, který vede Národní radu pro dialog, zastřešující sunnitské strany, už dříve uvedl: "Změny neuspokojují naše požadavky, není to dost, abychom změnili náš postoj." Člen Asociace muslimských duchovních ve vzdorující Fallúdži varoval, že podpora "zažehne spory".