Hlavní obsah

Slovenská opozice se drolí k jednotě

Právo, Ivan Vilček
Bratislava

Dosluhující slovenský prezident Andrej Kiska oznámil, že po odchodu z funkce založí novou politickou stranu. Opoziční politické spektrum se tak necelý rok před parlamentními volbami v roce 2020 ještě víc fragmentuje, ale lídři slibují, že se dokážou včas sjednotit a představit reálnou alternativu současné vládní moci.

Foto: Petr Horník, Právo

Dosluhující slovenský prezident Andrej Kiska politiku opustit nechce. Zatím ale není jasné, s kým ve své budoucí straně spojí síly.

Článek

Není vyloučeno, že Kiska se bude snažit převzít stávající stranu Nova, jejíž struktury by mu pomohly posílit pozice v regionech. Založil ji v roce 2012 exministr vnitra Daniel Lipšic.

„Musíme vyhrát parlamentní volby. Proto zakládám politickou stranu. Chci spojit slušné a ochotné lidi a změnit naši zemi k lepšímu,“ řekl Kiska, který zůstává podle průzkumu nejpopulárnějším slovenským politikem a svým novým projektem by mohl oslovit až 30 procent voličů.

„Jsem přesvědčen, že se musíme spojit, abychom mohli převzít moc od strany Směr–sociální demokracie, která ji drží v rukou už téměř 12 let. V jaké formě, kdo s kým se spojí, to je na delší diskusi s předsedy politických stran hodnotově orientovaných stejně jako já,“ dodal Kiska.

Nahoru je vynesl triumf Čaputové

Politolog Radoslav Štefančík se domnívá, že Kiska by měl vdechnout život zcela novému politickému subjektu. „Pro někoho, kdo má zájem přinést nový vítr do plachet slovenského stranického systému, by bylo mnohem lepší začínat na zelené louce,“ říká.

V tomto kontextu je zajímavé, že Richard Sulík, šéf opoziční strany Svoboda a Solidarita (SaS), nabídl Kiskovi první místo na kandidátce SaS, avšak hlava státu odmítla.

„Učinil jsem tak proto, abychom se spojili a netříštili pravicové síly,“ řekl Sulík v HNtelevizi. Na opozičním politickém spektru začíná míchat karty také mimoparlamentní seskupení stran Progresivní Slovensko a Spolu, které těží z vítězství Zuzany Čaputové, bývalé místopředsedkyně Progresivního Slovenska, v jarních prezidentských volbách. Průzkum agentury Focus připisuje tomuto mimoparlamentnímu seskupení 13,4 procenta hlasů.

Jako proti Mečiarovi?

Šéf Progresivního Slovenska Ivan Štefunko v květnu ve své funkci skončil a předsedou byl zvolen Michal Truban. Progresivci jsou připraveni spolupracovat s Kiskovou stranou. „Naše země může být super. Teď je ten čas, kdy o ni můžeme zabojovat,“ nechal se slyšet Truban. „Věřím, že v úzké spolupráci změníme Slovensko k lepšímu,“ reagoval Kiska.

Politolog Grigorij Mesežnikov vidí v Kiskově snaze podobný scénář, jako když se v roce 1998 slovenské opoziční strany spojily ve Slovenskou demokratickou koalici (SDK) a odstavily od moci Vladimíra Mečiara.

Jak vypadá přízeň voličů (v procentech)
Směr19
Progresivní Slovensko a Spolu13,4
Lidová strana Naše Slovensko10,5
Svoboda a Solidarita10,1
Jsme rodina9,4
Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti9,1
Křesťanskodemokratické hnutí6,8
Most-HíD4,7
Zdroj: agentura Focus

Výběr článků

Načítám