Článek
Tyto státy, k nimž podle rakouského listu Kronen Zeitung patří ještě Irsko, Malta a Kypr, projevily své výhrady na nynějším summitu EU v Bruselu. Snažily se do závěrů schůzky evropských lídrů prosadit pasáž, která by zdůraznila „naprostý respekt k bezpečnostní a obranné politice určitých států“.
Jasné ne podílu na garancích pro Ukrajinu vyslovil rakouský kancléř Karl Nehammer. „Pro nás, neutrální státy, je jasné, že to tak nemůže být,“ zdůraznil s tím, že považuje za nutné, aby role Rakouska jako neutrální země byla v závěrech unijního summitu explicitně zmíněna.
Austrian Chancellor Karl Nehammer suggested that his country, along with other neutral EU states, would not endorse a proposition to offer security guarantees to Ukraine on behalf of the EU.https://t.co/BjNztJHMuY
— The New Voice of Ukraine (@NewVoiceUkraine) June 30, 2023
„Role neutrálních zemí je jiná než role jiných členských států. Je důležité, abychom pamatovali na různorodost EU. V této různorodosti spočívá naše síla,“ dodal Nehammer.
Evropa podle něj ale musí se vší vážností brát na vědomí, co se děje v Rusku. Na to musí být Unie připravená, což mimo jiné znamená být ještě nezávislejší na (ruských) surovinách. „My v Rakousku na tom pracujeme a Unie sleduje stejný cíl,“ řekl dále rakouský kancléř, podle nějž podobná stanoviska zastávají rovněž Irsko, Malta a Kypr.
Evropští lídři se zatím shodli na vágní formulaci, že EU je „připravena podílet se na budoucích bezpečnostních závazcích pro Ukrajinu“. Ty mají pomoci Ukrajině v obraně i schopnosti „odrazovat akty agrese a odolávat snahám o destabilizaci“. Zároveň musí respektovat bezpečnostní politiku „některých členských zemí“.
Záruky chce hlavně Francie
Konkrétní návrhy ale účastníci summitu do společného prohlášení nezařadili s tím, že „rychle“ zváží různé možnosti. Na zařazení formulace o podpoře dlouhodobé bezpečnosti Ukrajiny do závěrů vrcholné schůzky EU tlačila hlavně Francie.
Podle britského deníku Financial Times by bezpečnostní závazky EU pro Ukrajinu mohly zahrnovat kromě dalších dodávek zbraní také rozšíření výcviku ukrajinských vojáků. Kromě toho se zvažuje možnost vysílání unijních vojenských misí EU na Ukrajinu za předpokladu, že se na takovém kroku shodnou všechny členské země EU.
Debata na toto téma má pokračovat i na červencovém summitu NATO ve Vilniusu.
Ukrajina dostala od EU dalších 1,5 miliardy eur, další peníze očekává
