Situace je vážná, kandiduji do parlamentu, oznámil exprezident Hollande

Levicový politik Hollande svůj krok odůvodnil sílícími preferencemi krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové, které by podle některých průzkumů mohlo volební klání vyhrát. RN vzešlo ve Francii před týdnem jako vítěz z voleb do Evropského parlamentu. V pondělí začala ve Francii oficiální volební kampaň.

„Situace je vážná, vážnější než kdykoli předtím,“ prohlásil Hollande podle televize BFMTV. „Ještě nikdy od osvobození (od nacismu) nebyla extrémní pravice tak blízko moci. Výjimečná situace si žádá výjimečné rozhodnutí,“ varoval 69letý Hollande, jenž stál v čele státu v letech 2012 až 2017.

Případný návrat bývalého prezidenta do parlamentu je v historii páté francouzské republiky (od roku 1958) krajně nezvyklý. Podobný krok v minulosti udělal jen Valéry Giscard d'Estaing, který byl po sedmiletém mandátu v Elysejském paláci poslancem národního parlamentu a poté i europarlamentu.

Důležitým podnětem k rozhodnutí socialisty Hollanda byl výsledek evropských voleb v jeho volebním okrsku, středofrancouzském departementu Corrèze. V parlamentních volbách před dvěma lety tady ještě vyhrál kandidát levicového bloku, teď ale podle politologů hrozí, že nadcházející hlasování by mohl vyhrát zástupce RN.

Na otázku reportérů, zda by se v případě vítězství levice ucházel o post premiéra, Hollande řekl, že si nevytváří „žádné osobní perspektivy“. „Byl jsem prezidentem republiky a nic pro sebe nehledám,“ dodal.

Z centristického tábora prezidenta Emmanuela Macrona se mezitím proslechlo, že jeho strana Renaissance (Znovuzrození) nepostaví v Corrèze žádného kandidáta. Tím se zvyšují šance, že by Hollande mohl ve svém okrsku vyhrát. Ve Francii jsou volební obvody jednomandátové, poslancem se stane vždy jen vítěz.

Předčasné volby do Národního shromáždění vyhlásil Macron před týdnem v reakci na porážku svého bloku a vítězství RN ve volbách do Evropského parlamentu. Šlo o překvapivé rozhodnutí, podle některých politologů i riskantní.

Průzkumy nevylučují, že podobně by mohly dopadnout i nadcházející národní volby. RN by tak v 577členném Národním shromáždění měla nejsilnější frakci a vyhlídky na obsazení funkce předsedy vlády. Tím by se mohl stát 28letý předseda RN Jordan Bardella.

Macron by sice neměl zákonnou povinnost jmenovat Bardellu premiérem, byla by to ale politická nutnost, pokud by Francie neměla zůstat při tvorbě zákonů paralyzovaná. Země galského kohouta by se tak po mnoha letech opět ocitla v konstelaci zvané cohabitation (soužití), kdy jsou prezident a premiér z jiné části politického spektra.