Článek
"Dvojčata, Ladan a Lale Bidžaniovy, zemřela během operace, která je měla oddělit," uvedla stručně k nepodařenému zákroku nemocnice.
Lékaři na vážné komplikace přitom upozorňovali už během noci z pondělí na úterý, kdy došlo k prvnímu fyzickému oddělení obou žen. Vysněnou svobodu prožívaly společně jen několik desítek minut.
Nemocnice informovala o úmrtí pacientek nejdříve telefonicky rodiče. Otec s matkou nebyli totiž při zákroku vůbec v Singapuru. Namáhavou cestu z Íránu jim znemožnil vysoký věk.
Rozhodovaly milimetry
Postupné oddělení srostlých lebek a společné žíly zabralo lékařům místo předpokládaných deseti dvacet jedna hodin. Při zákroku rozhodovaly milimetry. Vše přitom komplikoval především nestabilní tlak krve v obou mozcích. Nad prací neurochirurgů proto stále dohlíželi anesteziologové, kteří dávali pokyn ke krátkým přestávkám.
Chirurgický zákrok zahájený v neděli se protahoval kvůli nepředvídaným komplikacím: nejdříve lékaře o několik hodin zdrželo rozdělování nečekaně pevných kostí společné lebky. Pak se při oddělování obou mozků zjistilo, že jsou spolu srostlé víc, než ukazovala předoperační vyšetření pomocí trojrozměrného skenu.
Operatéři váhali
Jak uvedla BBC, chirurgové za dané situace zvažovali, zda by neměli zákrok přerušit, probudit pacientky z narkózy a snažit se je zachránit na oddělení intenzivní péče. I to by však znamenalo obrovské riziko. Někdo z lékařů se zeptal, co si děvčata před uspáním přála. Dostal odpověď, že chtěla zákrok za každou cenu. Operace tedy pokračovala. Půl hodiny po oddělení jednoho mozku od druhého začalo selhávat srdce první ze sester. Posléze stihl fatální konec i druhou sestru.
Celý svět držel palce
První operace svého druhu, na níž se podílelo 28 lékařů z několika zemí a již sledovaly na monitorech početné týmy novinářů přímo v nemocnici, tak skončila smrtí pacientek a šokem i pro stamilióny lidí po celém světě, kteří drželi odvážným dvojčatům palce.
Sestry před zákrokem věděly, že mají jen 50procentní šanci na přežití, přesto se "svěřily do rukou lékařů a Alláha". Pro operaci se dvojčata rozhodla, ačkoli je před časem němečtí neurochirurgové varovali, že šance na úspěch jsou minimální. "Pokud si Alláh přeje, abychom zbytek života strávily jako samostatné bytosti, tak jej tak prožijeme," řekla novinářům hovornější Ladan.
První zemřela Ladan.
"Musím se smutkem oznámit, že Ladan Bidžani zemřela před několika minutami," uvedl za nemocnici o úmrtí jedné z dvojčat doktor Prem Kumar Nair ve 15:49 zdejšího času (v 8:49 ráno našeho času). "Ztratila příliš mnoho krve, neměli jsme sebemenší šanci zachránit Ladan život," dodal. Lále zemřela hodinu a půl po své sestře.
Ladan se chtěla po oddělení věnovat právnické kariéře v íránském Teheránu. Lále chtěla být novinářkou. Obě mladé ženy byly v Íránu kvůli své duševní síle velmi populární. Jejich operaci zde doslova prožívají miliony lidí. Pocit naděje nyní definitivně vystřídal smutek.
Nemluvňata mají víc šancí
Siamská dvojčata srostlá hlavami přicházejí na svět v průměru vždy po dvou miliónech porodů. Případy, kdy se narodí dvojčata srostlá jinými částmi těla, se podle statistik objevují zhruba v jednom případě ze statisíce.
Největší šance na přežití chirurgického rozdělení mají nemluvňata a malé děti, jejichž tkáně jsou pružnější a lépe se hojí. Proto se také první obdobná operace dvojčat srostlých hlavami zdařila již v roce 1952. Také v singapurské nemocnici byla před dvěma roky úspěšně rozdělena malá dvojčata z Nepálu. Na dospělých se ale zatím operace nikdy nezdařila a je málo pravděpodobné, že se o ní v nejbližší budoucnosti někdo pokusí, soudí odborníci.