Článek
Čínský prezident Si Ťin-pching dál povede tamní komunistickou stranu, v neděli mu byla přiznána dle očekávání funkce generálního tajemníka strany na dalších pět let. Stalo se tak již potřetí za sebou. Čínští komunisté si zároveň jmenovali nový sedmičlenný stálý výbor, v jehož čele stojí právě 69letý Si a v němž dominují prezidentovi spojenci.
V novém stálém výboru politbyra, který představuje nejužší vedení strany a potažmo i Číny jako takové, se na druhém místě překvapivě umístil 63letý šanghajský stranický vůdce Li Čchiang.
Výběr podle agentury DPA naznačuje, že se blízký důvěrník Si Ťin-pchinga stane v březnu novým předsedou vlády. Členem nejužšího mocenského kruhu naopak nebude dosavadní čínský premiér a zastánce ekonomických reforem Li Kche-čchiang, odchází do předčasného důchodu, ačkoli je mu teprve 67 let.
Skončil 20. sjezd čínských komunistů, změny ve vedení budou oznámeny v neděli
V širším 25členném politbyru chybí poprvé po 25 letech ženy, píší agentury. V předchozím politbyru zasedala i čínská vicepremiérka Sun Čchun-lan. Ta nyní odešla do důchodu a žádná další žena už se členkou tohoto orgánu nestala.
Bývalého prezidenta vyvedli
Oznámení nového nejužšího vedení předcházel 20. sjezd komunistické strany Číny, na kterém jednalo kolem 2300 účastníků. V sobotu se přitom stalo něco nevídaného, přímo ze sjezdu byl odveden bývalý čínský prezident 79letý Chu Ťin-tchao. Důvod není znám, ale nezdálo se, že by Chu odcházel dobrovolně, uvedla stanice CNN.
Skončil 20. sjezd Komunistické strany Číny, ze sálu vyvedli bývalého vůdce Ťin-tchaa.Video: AP/Reuters
Si Ťin-pching stojí v čele Komunistické strany Číny od listopadu 2012 a prezidentem je od března 2013.
Podle odborníků se postupně stal nejmocnějším vůdcem, jakého Čína v posledních desetiletích měla. Čínský parlament na svém zasedání v březnu 2023 Si Ťin-pchinga podle předpokladů zvolí jako prezidenta i na dalších pět let. Teoreticky může Si vládnout neomezeně dlouho, protože v roce 2018 parlament vyškrtl z ústavy klauzuli omezující výkon funkce prezidenta na dva po sobě následující mandáty, tedy na deset let.
Nevídané. Bývalého čínského prezidenta vyvedli nedobrovolně ze sjezdu
| Vizitka čínského prezidenta Si Ťin-pchinga (69) |
|---|
| Si Ťin-pching je považován za ambiciózního a pragmatického politika. Na rozdíl od některých svých stranických kolegů se mu úspěšně daří vyhýbat se skandálům. Si Ťin-pching stojí v čele Komunistické strany Číny od listopadu 2012 a prezidentem je od března 2013. Podle odborníků se postupně stal nejmocnějším vůdcem, jakého Čína v posledních desetiletích měla, podle některých je dokonce nejsilnějším vůdcem od dob Mao Ce-tunga. Soustředil ve svých rukou tolik moci jako žádný jiný čínský vůdce nejméně za posledních 30 let a zároveň posílil vliv komunistické strany. Čínský parlament na svém zasedání v březnu 2023 Si Ťin-pchinga podle předpokladů zvolí jako prezidenta i na dalších pět let. |
| Teoreticky může Si vládnout neomezeně dlouho, protože v roce 2018 čínský parlament vyškrtl z ústavy klauzuli omezující výkon funkce prezidenta na dva po sobě následující mandáty, tedy na deset let. Si bývá označován za "jádro strany". Takto byli v minulosti nazváni jen tři politici – zakladatel komunistické Číny a vůdce první generace Mao Ce-tung, reformní vůdce druhé generace Teng Siao-pching a vůdce třetí generace exprezident Ťiang Ce-min. Si Ťin-pchinga strana takto poprvé označila v roce 2016. |
| Značnou popularitu mezi lidmi Siovi vynesla rozsáhlá protikorupční politika. Z korupce byl obviněn například Ling Ťi-chu, jeden z nejbližších poradců bývalého prezidenta Chu Ťin-tchaa, bývalý šéf vnitřní bezpečnosti Čou Jung-kchang či zatím naposledy letos v září bývalý náměstek ministra vnitřní bezpečnosti Sun Li-ťün. Někteří tyto kroky pokládají za politicky motivované. Obyčejní lidé v Číně prezidentovi přezdívají "strýček Si". |
| Podle celosvětového průzkumu agentury Pew Research Center se veřejné mínění o Číně ve Spojených státech a dalších ekonomicky vyspělých zemích za dobu, co v čele země stojí prezident Si Ťin-pching, prudce zhoršilo. Názory se zhoršily kvůli obavám z porušování lidských práv. Změnu veřejného mínění také částečně vyvolal postup čínské vlády proti pandemii covidu-19, obchodní válka se Spojenými státy, agresivní zahraniční politika či posilování vojenské přítomnosti v Jihočínském moři. |
| Koncem roku 2019 propukla v čínském městě Wu-chan pandemie způsobená novým koronavirem, která se rozšířila na všechny kontinenty, a dosud se covidem-19 nakazilo přes 623 milionů lidí a na 6,6 milionu lidí s covidem zemřelo. Čína stále pokračuje v přísné, ale účinné strategii "nulového covidu-19", kdy při prvním výskytu komunitního přenosu úřady okamžitě zavádí tvrdé lockdowny do doby, dokud se nepodaří vytrasovat všechny kontakty nově nakažených osob a šíření nákazy tím dostat znovu pod kontrolu. Pětitýdenní lockdown například zasáhl asi největší čínské město a finanční centrum Šanghaj, kde se podepsal na tamní ekonomice, vyvolal protesty a vedl k exodu cizinců. |
| Přísná protipandemická politika vlády znamenala významné zpomalení čínské ekonomiky. Podle odhadu Světové banky by měla Čína v letošním roce růst tempem 2,8 procenta. To je výrazné zpomalení proti předchozí prognóze růstu o pět procent. Loni čínská ekonomika posílila o 8,1 procenta, což byl nejlepší výkon za posledních deset let. |
| Čína se v posledních letech snaží svými projekty posílit vzájemný obchod a zvýšit investice i vliv ve většině asijských zemí, ale i na dalších kontinentech. Pomoci k tomu má vybudování sítě železnic, přístavů a další infrastruktury. Řada evropských zemí či Spojené státy projekt nové Hedvábné stezky prosazovaný Si Ťin-pchingem a zahájený v roce 2013 vnímají jako nezdravé posilování vlivu čínského totalitního režimu a chtějí jej vyvážit. Hodnota čínských kontraktů v rámci nové Hedvábné stezky loni dosáhla 45,6 miliardy dolarů, což je o 37 miliard dolarů více než o rok dříve. Investice z 23,4 miliardy dolarů klesly na 13,9 miliardy USD. |
| Čína je strategickým partnerem Ruska. Současnou vojenskou invazi na Ukrajinu Čína odmítla odsoudit, ale ani ji jasně nepodpořila. Peking se ovšem také nepřipojil k mezinárodním sankcím vůči Moskvě a vzájemný obchod obou zemí dál roste. Dovoz ruské ropy do Indie a Číny od ruského vpádu na Ukrajinu stoupá. Ruský prezident Vladimir Putin před nedávnem překvapivě přiznal, že jeho čínský protějšek Si Ťin-pching má okolo ruského postupu vůči Ukrajině určité otázky. |
| V projevu, kterým zahájil letošní 20. sjezd komunistické strany, hájil přísnou vládní politiku boje proti covidu-19 či protikorupční kampaň a slíbil, že Čína se bude podílet na boji proti klimatickým změnám. Velký aplaus sklidil za slova o Tchaj-wanu. "Sjednocení vlasti musí být a bude dosaženo," prohlásil. "Budeme i nadále usilovat o mírové znovusjednocení, ale nikdy neslíbíme, že se vzdáme síly. Vyhrazujeme si právo použít k tomu všechny prostředky," řekl také Si Ťin-pching. |
| Si Ťin-pching se narodil 15. června 1953 v Pekingu. Během kulturní revoluce byl jako patnáctiletý poslán na převýchovu do provincie Šan-si. Do svých dvaadvaceti let tam žil údajně v jeskyni, pracoval na poli a podílel se na výstavbě přehrady. V roce 1975 se vrátil do Pekingu, kde se stal inženýrem chemie. Na prestižní univerzitě Čching-chua s ním studoval i budoucí čínský prezident Chu Ťin-tchao. Později si tam Si ťin-pching dodělal doktorát z marxistické teorie. |
| Jeho otec Si Čung-sün patřil k zakladatelům komunistického odboje v severní Číně. V 60. letech byl ale v rámci čistek označen za kontrarevolucionáře a rehabilitace se dočkal až s návratem Teng Siao-pchinga k moci, kdy se stal místopředsedou vlády i Všečínského shromáždění lidových zástupců. |
| Do komunistické strany vstoupil Si v roce 1974 ve svých 21 letech. Jako jeden z mála politiků v čele provinční správy ve Fu-ťienu (2000-2002) nebyl zapojen do místního korupčního skandálu. Osvědčil se i jako šéf strany v průmyslové provincii Če-ťiang, odkud v roce 2007 odešel na rok šéfovat hospodářskému centru Číny - Šanghaji. V roce 2008 zvládl Si ťin-pching roli šéfa organizačního výboru olympijských her v Pekingu. |
| Do stálého výboru politického byra Komunistické strany Číny, který představuje de facto nejužší vedení země, usedl v říjnu 2007 a v březnu 2008 byl zvolen viceprezidentem Číny. Generálním tajemníkem strany se stal v listopadu 2012, kdy v této funkci vystřídal dosavadního prezidenta Chu Ťin-tchaa. Od něj současně převzal i velení armády. Na zasedání čínského parlamentu v březnu 2013 ho nahradil také v prezidentském úřadu. |
| V září 2012 zmizel na pár týdnů z veřejného života. Podle některých zdrojů utrpěl infarkt nebo mozkovou mrtvici. Podle čínských médií však jen trpěl bolestmi zad. Letos v září se znovu několik týdnů neobjevil na veřejnosti, což na sociálních sítích dokonce vyvolalo spekulace o převratu v Číně. Analytici oslovení agenturou Bloomberg tyto zvěsti ale odmítli. |
| Si ťin-pching je podruhé ženatý, jeho manželkou je jedna z nejznámějších čínských zpěvaček Pcheng Li-jüan (59), která je poslankyní a má hodnost generálmajora. Dcera Si Ming-ce (30) vystudovala Harvard. |
| V březnu 2016 Si přicestoval na třídenní návštěvu České republiky, což byla první návštěva hlavy Číny v ČR nebo Československu. Sešel se s prezidentem Milošem Zemanem a dalšími politiky, ale pobyt v Praze provázely šarvátky jeho příznivců a odpůrců. |
| Omezení počtu prezidentských mandátů bylo v Číně zavedeno v roce 1982 s cílem zabránit diktaturám, jako byla v 60. a 70. letech ta pod vedením Mao Ce-tunga. |