Šéf Islámského státu před smrtí nebojoval

„Nebránil se,“ řekl mluvčí Pentagonu John Kirby s tím, že vůdce teroristické organizace se odpálil už v počáteční fázi operace, která se odehrála v noci na čtvrtek v severosyrském městě Atma.

Ačkoliv Kurajší dle Pentagonu nebojoval, po amerických vojácích pálil z domu jeden další velitel IS a jeho manželka, kteří byli zabiti. Američané také připustili, že zemřelo nejméně jedno další dítě. Podle opoziční syrské civilní obrany, známé též jako Bílé přilby, při operaci zahynulo celkem 13 lidí včetně šesti dětí a čtyř žen.

Washington má za to, že jde o nadsazené číslo. „Více než deset žen a dětí“ se podle Kirbyho podařilo z domu bezpečně evakuovat v průběhu operace. Po­dle amerických činitelů zavládla v Bílém domě „úleva“, když civilisté nakonec zareagovali na výzvu a vyšli ven z domu.

Američané se domnívají, že je Kurajší používal jako lidské štíty. „Zřejmě se záměrně ukrýval v obytném domě s přízemím obývaným rodinami, které podle našeho mínění neměly s IS nic společného a netušily, kdo žije nad nimi,“ citoval Bílý dům nejmenovaného činitele administrativy prezidenta Joea Bidena.

Na vystopování Kurajšího pracovali Američané dlouhé měsíce, konkrétní informaci o místě dostal Biden na začátku loňského prosince. Předem si prohlédl model domu, prováděly se i simulace výbuchů, aby bylo možné odhadnout, jaké části budovy se mohou zřítit.

Akce se nakonec přímo na zemi zúčastnilo několik desítek příslušníků amerických spe­ciálních sil, které ze vzduchu kryla palba z vrtulníků Black­hawk a ozbrojených bezpilotních letounů. Biden nakonec upřednostnil pozemní operaci před vzdušným úderem ve snaze minimalizovat riziko civilních obětí, ačkoliv se tím zvýšilo nebezpečí pro americké vojáky.

Kurajší přitom podle Pentagonu v poslední době vůbec nevycházel z domu, nanejvýš se někdy na střechu chodil modlit a koupat. Až do skonu prý aktivně řídil chod IS sítí kurýrů. Smrt teroristického vůdce, na jehož hlavu USA vypsaly odměnu ve výši deseti milionů dolarů, definitivně potvrdila analýza vzorků DNA odebraných z mrtvého těla.

Ačkoliv podle činitelů Bidenovy administrativy šla celá operace podle plánu „jako hodinky“, trvala nezvykle dlouho – Američané se na zemi zdrželi zhruba dvě hodiny.

V Bílém domě přitom zavládlo napětí, jakmile jeden z vrtulníků musel přistát, kvůli blíže nespecifikovanému problému. Podle Bílého domu šlo čistě o technické potíže, které neměly nic společného s palbou členů IS. Stroj se přitom stačil vzdálit od Kurajšího domu a na zem dosedl až na jiném místě. Tam ho po evakuaci posádky zničil americký letecký úder.

Operace se uskutečnila v syrské provincii Idlíb, poslední baště islamistických povstalců proti režimu prezidenta Bašára Asada. Oblast je z větší části pod kontrolou islamistické militantní organizace Tahrír al-Šám, která má vazby na síť al-Kajdá. Po zabití Kurajšího děkoval Washington za spolupráci povstalcům ze Svobodné syrské armády a připustil, že o operaci kvůli koordinaci informoval „i další subjekty“ – s velkou pravděpodobností se to týkalo i Ruska, které má v Sýrii coby Asadův spojenec též své vojáky.

Takzvaný Islámský stát vyhlásila teroristická skupina na dobytém území na severu Sýrie a Iráku v roce 2014. V obou zemích byl fakticky poražen do konce roku 2017. Původního vůdce IS abú Bakra Bagdádího zabili Američané v Idlíbu v roce 2019.

Menší teroristické skupiny pod hlavičkou IS operují v několika zemích včetně Afghánistánu. V poslední době o sobě ale organizace dává znovu vědět i v Sýrii.

Naposledy koncem ledna desetidenním koordinovaným útokem na věznici ve městě Hasaká, kde je držena řada jejích členů. Washington má za to, že i na tuto akci Kurajší dohlížel.