Článek
Seehofer na kongresu policejních odborů GdP řekl, že si dokáže docela dobře představit, „že dáme policii možnost” provádět po časově omezenou dobu mimořádné hraniční kontroly, například „když v Sasku zase jednou zmizí mnoho sekaček na trávu”. Narážel tím zjevně na stížnosti některých obyvatel obcí při hranicích s Českem a Polskem, podle kterých se po vstupu těchto zemí do schengenského prostoru, zvýšila u hranic kriminalita.
Záměr změnit policejní zákon, který by umožnil přísnější kontroly a nasazení programů pro rozeznávání obličeje, na konci října avizovala i samotná saská vláda. Plány politiků křesťanské a sociální demokracie tehdy narazily na kritiku v Německu i v Česku.
Německo už od podzimu 2015 kontroluje svou hranici s Rakouskem. Důvodem, který vedl k zavedení tohoto opatření ale nebyla příhraniční kriminalita, nýbrž desítky tisíc migrantů, které po takzvané balkánské stezce z Turecka přes Řecko, Maďarsko či západní Balkán a Rakousko proudily do Bavorska.
Uvnitř schengenského prostoru, do kterého patří Německo i Česko a Polsko, by správně neměly stacionární hraniční kontroly existovat. Německo a další schengenské země ale využily možnosti jejich dočasného zavedení v souvislosti s migrační krizi z roku 2015. Naposledy byly kontroly prodlouženy na dalšího půl roku v polovině listopadu.
