Schröder byl k Powellovi vstřícnější

Po půlhodinovém rozhovoru s ministrem zahraničí USA Colinem Powellem, prvním činitelem Bílého domu, který do Berlína přicestoval od ochlazení vztahů loni v září, uvedl, že více než deset let platící sankce proti Iráku by měly být zrušeny.

Oba politici označili schůzku za přátelskou a otevřenou. "Obě země pojí dlouholeté přátelství a spojenectví," řekl Schröder. "Hovořili jsme také o válce v Iráku a tom, co nás drží pohromadě," uvedl Powell.

"Ve světle nejnovějšího vývoje, po svržení Saddáma Husajna, nemají žádný smysl a měly by být zrušeny," řekl. Z jeho slov však nevyplynulo, zda Spolková republika podpoří patřičný návrh Washingtonu na rezoluci OSN. "Je důležité si v OSN vyjít vstříc, abychom dospěli do uspokojivé pozice," upozornil.

"Pracujeme spolu na takovém znění rezoluce o uvolnění sankcí, které by získalo podporu všech členů Rady bezpečnosti, a jsem rád, že kancléř Schröder podpořil urychlené odstranění sankcí tak, abychom mohli začít s prodejem ropy, která umožní iráckým občanům získat příjmy v jejich prospěch".

Spojené státy předložily ve čtvrtek za podpory Velké Británie a Španělska RB OSN modifikovaný návrh rezoluce.Washington v něm učinil některé ústupky Rusku a Francii tím, že přiznává OSN poněkud větší úlohu při obnově Iráku. Podle německých médií však stále nelze hovořit o rozhodující roli světové organizace - hlavní slovo při rekonstrukci země si chtějí ponechat Spojené státy.

Francie, Rusko a Čína daly v pátek najevo, že budou požadovat její další úpravy. Návrh této rezoluce musí být ještě podstatně vylepšen, řekl francouzský ministr zahraničí Dominique de Villepin. "Přejeme si, aby OSN mohla hrát centrální úlohu, protože si myslíme, že poskytuje největší záruky efektivity a úspěchu."

Navzdory původním prohlášením vlády se kancléř nevyslovil proti rozšíření mandátu bundeswehru v rámci mírových sil ISAF v Afghánistánu. "Přezkoumáme, zda by bezpečnostní zóny mohly být rozšířeny i mimo Kábul a jakou roli by přitom mohlo sehrát Německo," uvedl. Kontingent ISAF pod nizozemsko-německým velením čítající 4500 vojáků, z toho 2500 německých, dosud operuje jen v Kábulu a na kábulském letišti. Požadavky USA a afghánské vlády na rozšíření jeho operačního prostoru Berlín až dosud odmítal.

Spor o válku v Iráku vyústil do nejvážnější krize v německo - amerických vztazích za celá desetiletí. Schröderem vedená vláda vojenské řešení striktně odmítla.

Agentura DPA označil v prvním komentáři ovzduší schůzky Schröder- Powell za chladné a rozpačité s tím, že Schröder se při tiskové konference na zahradě kancléřství tvářil ponuře. Podle televize BBC naopak oba politici působili spokojeně a smířlivě.

Překvapivě se ve Washingtonu sešel s prezidentem Georgem W. Bushem hesenský premiér Roland Koch z opoziční CDU. Ten jel do USA na schůzku s viceprezidentem Dickem Cheneyem. Ačkoli Bush už měsíce nemluvil s žádným představitelem německé vlády, udělal si čas pro Kocha. Americký prezident podle Kocha vyjádřil nepochopení nad německým postojem v irácké válce. Ptal se prý, zda existuje v Německu antiamerikanismus a proč 80 procent Němců zaujímá v iráckém konfliktu postoj, který Amerika nechápe.

Koch je považován za vycházející hvězdu opozice a jednoho z hlavních kancléřových protihráčů. Spekuluje se, že by mohl v příštích volbách do Spolkového sněmu proti Schröderovi kandidovat.

"To je potupa," uvedl zdroj z kancléřova okolí. "Fakt, že kancléř přiletěl do Berlína ze své asijské cesty teprve několik hodin před schůzkou a až doma se dozvěděl o Kochovi, se podepsalo na kancléřově rozmrzelé náladě".

Ani Schröder, ani Powell se na sebe nedívali při tiskové konferenci, na níž chyběly úsměvy, zdvořilostní poklony. Ruce si podali jen před zahájením jednání. Po krátkých prohlášení Schröder v rozporu s obvyklou praxí lakonicky sdělil, že nebudou otázku, a opustil Powella.

Rozhovor kancléře a Bushe mezi čtyřma očima podle diplomatických zdrojů není na obzoru, ačkoli se oba zúčastní během dvou týdnů summitů v Petrohradu a Avianu.