Článek
"Vyhnání Němců z Polska bylo takříkajíc přímým důsledkem války, aniž k tomu existovaly nějaké právní akty, zatímco Benešovy dekrety mají přirozeně co do činění s německým přepadením tehdejšího Československa a jsou reakcí na to," konstatoval Schröder. "Tvoří (dekrety) ale současně právní základ nejen pro vyhnání, ale také pro téma majetkových nároků." Tato právní podstata podle kancléře pak vede k názorovým rozporům.
"Je důležité dát jasně najevo, že vyhnání jako takové je vždy nespravedlnost," pokračoval šéf spolkové vlády. "Příčiny k vyhnání však vzešly z Německa, a nikoli z jiných zemí. To víme."
Schröder se odvolal na česko-německou deklaraci
Schröder přitom odmítl neustálé nastolování československých prezidentských dokumentů, jak to činí bavorský premiér Edmund Stoiber, který dlouhodobě žádá zrušení dekretů. "Nesdílím názor bavorského premiéra, nýbrž bych chtěl poukázat na to, co dohodl v roce 1997 s českým vedením můj předchůdce v úřadu Helmut Kohl a co jsem potvrdil s Milošem Zemanem při jeho návštěvě v Bonnu. To by měl být základ."
Kancléř se tak zřetelně odvolal na česko-německou deklaraci z roku 1997, která stanoví, že oba státy nebudou zatěžovat vzájemné vztahy otázkami minulosti. Připomněl i schůzku s expremiérem Zemanem, který označil dekrety za "vyhaslé". Schröder tehdy na oplátku prohlásil, že jeho vláda nebude vznášet majetkové nároky vysídlenců vůči ČR.
Fakticky se kancléř v dnešním rozhovoru nepřipojil ani k volání po rušení dekretů, což mimo jiné učinil loni jako první člen Schröderovy vlády ministr vnitra Otto Schily na sudetoněmeckém srazu v Norimberku.
Česko-německé smíření téměř dokončeno
Na dotaz, zda vstup ČR do EU urychlí česko-německé smíření, Schröder řekl, že už je "v podstatě dokončené". "Máme spolu kulturně tolik společného, že nevidím zásadní obtíže," řekl kancléř. "Smutné na novější historii je, že německý fašismus udusil mnohé z této kulturní pospolitosti."
"Český vstup do Evropské unie bude tyto otázky mnohem více tlačit do pozadí, než tomu bylo dosud," vidí německý kancléř budoucnost vyrovnávání se z minulostí.
Schröderovi by bůh v ústavě EU nevadil
Schröder se vyjádřil také k tématu rozšíření Evropské unie. Byla mu mj. položena otázka: "Bůh nebyl přijat do EU," napsal jeden český list na okraj debaty o ústavě EU v Konventu. Potřebuje budoucí evropská ústava odvolávku na křesťanství a boha?
Schröder na ni odpověděl: "Já bych souhlasil se zahrnutím boha do ústavy. Ale samozřejmě chápu pozici zemí, které mají mnohem striktnější dělení mezi státem a církví, než je tomu v Německu. Právě vztah mezi státem a církví je v členských státech různý a zčásti se vytvářel po staletí. Právě proto jde v této otázce o porozumění a dosažení únosného kompromisu."
Na námitku, že při referendech o přistoupení nových zemí do EU hlasovalo jen 52 procent voličů a více než 40 procent Poláků je již dnes Evropou unaveno, Schröder řekl: "Politické procesy nejsou vždy tak napínavé, jak byste možná chtěli. To platí nejen pro referenda o Evropě, ale i pro volby tam, kde neexistuje volební povinnost. Od jisté doby se volební účast neustále snižuje. To souvisí také s informačními nabídkami, jež nemají nic společného s politikou a jsou stále bohatší. Toto má také dost společného s chybami v politice. Ale pokud se po těžkých debatách v Polsku téměř 60 procent rozhodlo zúčastnit a téměř 80 procent hlasovalo pro, pak je to přece dobrý výsledek. Kdybychom toho dosáhli ve všech přistupujících zemích, pak by to bylo velmi dobré," odpověděl Schröder.
