Článek
Lotyšský parlament ve čtvrtek vyzval státy Evropské unie, aby přestaly vydávat ruským a běloruským občanům víza do schengenského prostoru. Apel přišel společně s označením Ruska jako státu podporujícího terorismus.
Některé země včetně Lotyšska nebo Bulharska tento krok už podnikly. Česko zastavilo vydávání víz pro Rusy jako první stát EU hned na začátku války, připomněl ve středu v rozhovoru pro Novinky český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Lipavský: Víza pro Rusy jsme stopli jako první, agresi nebudeme tolerovat
Naproti tomu Scholz prohlásil, že německá vláda bude Ukrajinu v obraně před invazí dále podporovat. „Válka na Ukrajině zůstává největší výzvou,“ poznamenal kancléř. „Německo po ruské invazi učinilo zásadní politický obrat v dodávkách zbraní,“ uvedl s odkazem na rozhodnutí Berlína poskytnout Ukrajině zbraně na obranu. Předtím se je zdráhal poslat.
Před novináři zdůraznil, že se Německo společně s EU zasadí o objasnění a potrestání ruských válečných zločinů. Za válku je podle něj zodpovědný Putin, což zmínil i jako důvod, proč se zdráhá plošně zastavit vydávání víz všem občanům Ruské federace.
Podmínky míru má určit Ukrajina
Mluvil také o podobě míru v konfliktu vyvolaném Ruskem. „Mír může být jen takový, jaký si přejí Ukrajinci,“ podotkl s tím, že jakýkoli diktát je vyloučený.
Ukrajina v posledních dnech zopakovala, že se nehodlá vzdát žádné části území na úkor Ruska.
Schröder zůstává, SPD ho nevyhodila
Probíralo se i kontroverzní angažmá bývalého sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera při mírových rozhovorech. Schrödera v Německu i ve straně SPD kritizují za úzké vazby na Rusko a Putina. Scholz, který je rovněž sociální demokrat, si ale nemyslí, že by bývalý šéf německé vlády mohl nyní nějakou roli sehrát.