Scholz nepochybil, shledali žalobci

Odpověděla tak na trestní oznámení na Scholze a další údajně zúčastněné osoby, které podal hamburský advokát Gerhard Strate (72). Podal stížnost proti tomu, že hamburský úřad veřejného žalobce nezahájil trestní řízení.

„Stížnost jsme nyní zamítli,“ řekla listu Der Tagesspiegel vrchní návladní Mia Sperling-Karstensová (54).

„Neexistují žádné indicie pro podezření, že by možný daňový únik banky Warburg byl vědomě nebo dobrovolně podporován odpovědnými osobami hamburské finanční správy,“ citoval Tagesspiegel z rozhodnutí. Zatím se neobjevily ani žádné náznaky nepravdivých výpovědí kancléře Scholze ve vyšetřovací komisi, shledala dále prokuratura.

V pozadí je případ z roku 2016: Po jednání tehdejšího starosty Scholze s akcionáři banky Christianem Oleariusem (80) a Maxem Markusem Warburgem (74) se hamburské daňové úřady vzdaly nároku na vrácení 47 milionů eur (1,153 mld. korun) od banky Warburg v souvislosti s transakcemi cum-ex a o něco později se zřekly dodatečných daňových nároků za 43 milionů eur (1,05 mld. korun).

Zatímco první suma byla promlčena, 43 milionů eur úřady vymohly zpět až po zásahu spolkového ministerstva financí krátce před promlčením. Scholz bude v pátek v případu svědčit před vyšetřovací komisí hamburského sněmu. Ta má zjistit, zda tehdejší městští politici včetně starosty Scholze nevyvíjeli nátlak na finanční úřad.

Při transakcích cum-ex investoři využili mezeru v zákoně, aby německý stát v průběhu let ošidili o peníze. Kolem rozhodného dne pro výplatu dividend několik účastníků přesunulo akcie s nárokem na dividendu (cum) a bez nároku na dividendu (ex) tam a zpět. V důsledku toho finanční úřady vracely daně z kapitálových výnosů, které vůbec nebyly zaplaceny.

Stát tak utrpěl miliardové ztráty. Několik prokuratur a soudů po celé zemi už několik let vyšetřuje jeden z největších daňových skandálů v poválečné historii Německa. Spolkový nejvyšší soud loni rozhodl, že transakce cum-ex jsou trestným činem.