Článek
Oba se jako nejúspěšnější z deseti uchazečů utkají ve druhém, rozhodujícím kole. To se uskuteční v neděli 6. května.
Mimo hru se tak ocitli kandidátka krajně pravicové Národní fronty (FN) Marine Le Penová, byť podle odhadů získala nečekaných 20 procent, a uchazeč radikální levice podporované komunisty Jean-Luc Mélenchon s 11,7 procenta.
Centrista François Bayrou skončil jako pátý s 8,5 procenta hlasů. Konečné oficiální výsledky prvního kola by měly být oznámeny v pondělí.
Francois Hollande se svou družkou Valerií Trierweilerovou se zdraví se svými příznivci.
„Toto jsou volby, které ovlivní budoucnost Evropy. Proto nás sleduje tolik lidí,“ prohlásil Hollande ve městě Tulle v centrální Francii, kde dopoledne hlasoval společně se svou přítelkyní Valérií Trierweilerovou.
Volební místnosti se otevřely v osm ráno a zavíraly se úderem dvacáté hodiny. Volebního práva mohlo v zemi s 65 milióny obyvateli využít 44,5 miliónu voličů. Podle francouzského ministerstva vnitra se do pěti hodin odpoledne dostavilo k volebním urnám 70,59 procenta voličů. Před pěti lety byla účast ve stejném okamžiku o více než tři procenta vyšší.
Hollande by ve druhém kole mohl podle průzkumů získat 55 až 57 procent hlasů. Stal by se tak prvním levicovým šéfem Elysejského paláce po prezidentu Françoisi Mitterrandovi, jenž stál v čele státu v letech 1981 až 1995.
Marine Le Penová jde odevzdat svůj hlas.
Hollande, bývalý šéf socialistů, se v kampani snažil prezidentské klání proměnit v referendum o Sarkozym, s jehož politikou je většina Francouzů nespokojená.
Hollande lákal voliče mj. na příslib zvýšení daní velkým podnikům a lidem s příjmy přes milión eur ročně.
Sarkozy se zase v kampani snažil zbavit pověsti prezidenta bohatých, sliboval snížení rozpočtového deficitu a zdanění těch, kteří by z Francie kvůli daňové zátěži chtěli odejít.
Zaměřil se i na téma bezpečnosti a ilegální imigrace, čímž se snažil vzít vítr z plachet Le Penové.