Článek
"Objímala mě a přitom mi vyprávěla o statečných příbuzných. Byla mojí školou, mým učitelem. Příběhy a pohádky doprovázely vždy dotyky jejích láskyplných rukou, které mi čechraly vlasy," píše o matce irácký vůdce.
Děj knihy je opřen zejména o zážitky z dětství. Saddám vzpomíná na zlomenou ruku, kterou si v pěti letech pochroumal při pádu z oblíbeného oslíka, i na vítězný pocit při koňském dostihu. Nechybí ani poetické pasáže o plavání v čistém Tigridu a Eufratu, posezení u kávy v bagdádských kavárnách, židovském prodejci - symbolu kosmopolitního Iráku - v ulici, kde žil.
Hubeného Saddáma nepřijali na vojenskou akademii
Odvrácenou stránku dětství a dospívání představuje násilí v každodenním životě. "Kdo měl pušku či pistoli, byl opravdu svobodný muž," píše mimo jiné o hodnotách doby. Mezi jasná příkoří zařadil zejména nepřijetí na vojenskou akademii, prý proto, že byl "příliš hubený".
"Chudoba byla všude, včetně Bagdádu. Hodně lidí onemocnělo, nebo dokonce zemřelo kvůli podvýživě. Bohatství patřilo jen úzké skupině vyvolených," vzpomíná na nedostatek základních životních potřeb od 40. let.
Trpí traumatem z války v Zálivu
Vyprávění zakončuje v přítomnosti, ostře popisuje zejména vlastní traumatické zkušenosti z války v Zálivu v roce 1991. Na zradu blízkých a korupci, které podle něj zachvátily zemi. "Poté, co cizinci ukradli naše irácké bohatství, vrátili jsme se do nuzných poměrů, které pamatuji z dětství. Trpíme kvůli sankcím a agresi mocných. Tento stav trvá i teď, když píši tyto řádky," vykládá čtenářům po svém důsledky okupace Kuvajtu.
Třetí ze série Saddámových knih
Svazek je třetí v pořadí ze série spisů podepisovaných jako "spisovatelova kniha". Podle jedné, Zubajba a král, byl už dokonce připraven muzikál. Muži a město je zatím k dostání jen v několika vybraných knihkupectvích. Volně k dostání bude až v příštích týdnech, kdy ji mezi lidi roznesou zaměstnanci vlády.