Ruští poslanci zvýšili horní věkovou hranici pro službu v armádě

Vstup zákona v platnost vyžaduje ještě schválení ruskými senátory, což již na úterní tiskové konferenci přislíbila jejich předsedkyně Valentina Matvijenková, a podpis prezidenta Vladimira Putina.

Původní návrh, který přednesl ministr obrany Sergej Šojgu na poradě s prezidentem Vladimirem Putinem, počítal se zvýšením dolní věkové hranice povolanců z 18 na 21 let, ale to se nakonec nestalo.

Zákon umožní zvýšit počet potenciálních záložníků ozbrojených sil poté, co Moskva loni v září povolala do armády na 300 tisíc rezervistů. Norma také zakazuje brancům opustit Rusko poté, co jim vojenská správa pošle povolávací rozkaz.

Poslanci rovněž přijali sérii dalších zákonů zpřísňujících postih za vyhýbání se povolávacímu rozkazu či mobilizaci, napsal list Kommersant na svém webu.

Kreml už měsíce ujišťuje, že žádnou druhou vlnu mobilizace nechystá. Nicméně anexe čtyř ukrajinských oblastí, kterou svět neuznává, nyní zvyšuje obavy, že by bylo možné legálně poslat do boje na tomto území i povolance.

Předseda branného výboru Státní dumy, dolní komory parlamentu, Andrej Kartapolov opět ujistil, že branci, kteří v poslední den letošního roku dosáhnou 27 let, si s novým zákonem a zvýšením věkové hranice pro službu v armádě starosti dělat nemusejí. „Člověk, který 31. prosince 2023 dosáhne 27 let, nespadá pod zákon o zvýšení věkové hranice, protože ten vstoupí v platnost od 1. ledna 2024,“ řekl agentuře Interfax.

Změnit věkové hranice pro povolávání do armády navrhl ministr obrany Šojgu loni v prosinci na poradě špiček ministerstva s účastí prezidenta Vladimira Putina. Na stejném jednání ministr navrhl zvýšit počet příslušníků ozbrojených sil o téměř třetinu na 1,5 milionu, včetně 700 tisíc profesionálních vojáků.

Vojenská služba je v Rusku povinná a trvá jeden rok, ale už dlouho je citlivou záležitostí. Mnozí Rusové raději odchází i do zahraničí, aby se vyhnuli převzetí povolávacích rozkazů, vydávaných dvakrát ročně, na jaře a na podzim. Obavy vzrostly zejména poté, co byla řada branců poslána bojovat do války proti Ukrajině, přestože úřady v čele s prezidentem Putinem ujišťovaly, že na bojiště žádné povolance neposílají, a také po nečekané mobilizaci 300 tisíc mužů vyhlášené Putinem loni v září k doplnění ztrát ruských sil. Chaos při mobilizaci vyvolal v zemi jinak vzácnou veřejnou kritiku. Statisíce Rusů raději utekly do ciziny v obavě z poslání do války, kterou Putin rozpoutal svým rozkazem z loňského února ke vpádu vojsk do sousední země.