„Na nás platí jenom síla.“ Ruští partyzáni verbují lidi k útoku na Moskvu. Zájemců jsou prý tisíce

„Máme minomety, obrněná vozidla, přenosné protiletadlové systémy Stinger, přenosné protitankové systémy a vysoce účinnou jednotku s průzkumnými drony,“ prohlásil Cézar. List Financial Times dříve napsal, že milice použily při útoku taktická vozidla vyrobená v USA.

Legie Svoboda Rusku minulé pondělí zaútočila s další skupinou známou jako Ruský dobrovolnický sbor (RDK) v Bělgorodské oblasti, která hraničí se severem Ukrajiny, jež se už 15 měsíců brání ruské agresi. Kyjev přímé zapojení do střetů v ruském regionu popřel. Přeshraniční vpád přiměl ruské úřady evakuovat stovky lidí, než se partyzáni stáhli zpět na Ukrajinu, píše list The Times.

Cézar tvrdí, že členové jeho skupiny jsou ruští občané, nicméně připustil, že slouží pod ukrajinskými ozbrojenými silami. „Naším hlavním cílem a úkolem je obrana Ukrajiny a deokupace jejích území. Poté půjdeme osvobodit naši vlast,“ dodal.

Kyjev nicméně odmítá, že by Rusy bojující proti režimu Vladimira Putina řídil nebo s nimi spolupracoval. Politické špičky po každém útoku na území Ruska, které se v poslední době množí, opakují, že jednají na vlastní pěst. Alespoň tedy oficiálně.

„Se zájmem sledujeme rostoucí počet incidentů a excesů, k nimž dochází v různých částech Ruska. Výskyt neidentifikovaných bezpilotních letounů u energetických zařízení nebo v areálu Kremlu může svědčit pouze o partyzánských aktivitách místních odbojových sil,“ reagoval na poslední útok bezpilotními stroji na Moskvu poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak.

Cílem přeshraničního výpadu podle něj byla podpora plánované ukrajinské protiofenzivy, zároveň měl Rusy povzbudit, aby Putina sesadili.

„Máme stálý přísun rekrutů a dál roste. Stále více Rusů chápe, že tato válka je zločinná a měla by být zastavena,“ tvrdil deníku Cézar, podle něhož ruská společnost v současnosti nerespektuje diplomacii, ale pouze sílu. „A my jsme jim ukázali naši sílu,“ prohlásil. Obě uskupení podle The Times obsadila minulý týden na čas osm ruských obcí. Partyzáni hlásí vyšší ztráty na ruské straně a tvrdí, že je překvapila neorganizovanost odporu.

Cézarův oddíl má podle jeho slov velikost praporu, ale hodlá se rozšířit, neboť stále více Rusů si uvědomuje, že lze bojovat proti Putinovi a zvítězit. Prapor se obvykle skládá z 500 až 1000 vojáků.

„Budeme pokračovat v těchto přepadech do chvíle, kdy získáme část ruského území, aby se k nám mohli připojit skuteční ruští synové a dcery, skuteční vlastenci. Jakmile se to stane, rychle rozšíříme naše síly a počty a skončí to tažením na Kreml,“ pronesl Cézar.

Devětačtyřicetiletý muž deníku řekl, že se Kremlu nebojí, jelikož jeho rodina je v bezpečí na Ukrajině a on sám je v Rusku hledaný už delší dobu. The Times připomíná jeho někdejší členství v krajně pravicových skupinách, které Moskva označuje za teroristické. Legie Svoboda Rusku je podle něj navzdory jeho minulosti „centristická“. Ačkoli v Ruském dobrovolnickém sboru převažují nacionalisté a krajně pravicoví bojovníci, Legie Svoboda Rusku tvrdí, že ji kromě nacionalistů tvoří anarchisté, levicově zaměření lidé a ti, kteří se až do ruské invaze o politiku příliš nezajímali.

Podle partyzánů je Rusko připraveno na revoluci. „Rusko je obrovský kus TNT. Můžete s ním dělat, co chcete, a nevybuchne, ale když použijete malou rozbušku, vytvoříte silný výbuch. Na Ukrajině chystáme rozbušku,“ tvrdí Cézar. „Neříkáme, že se do Moskvy dostaneme zítra. To se stane, až ukrajinské ozbrojené síly osvobodí Krym. Putinův politický systém bude porážkou na Krymu ochromen,“ dodal s odkazem na ukrajinský poloostrov, který Moskva anektovala v roce 2014.

Podle The Times však není jasné, jak velkou podporu tito bojovníci v Rusku mají. „Skutečné partyzánské hnutí potřebuje podporu vlastních lidí. A tu teď nevidím,“ míní ukrajinský vojenský expert Petro Černyk.