Článek
Místní ukrajinští starousedlíci vypověděli, že Rusové překročili loni na jaře hranice z Běloruska a vykopali si obranné pozice nedaleko Rudého lesa, který si svou přezdívku získal díky rudému zbarvení listí po jaderné havárii.
Vojáci měli tábořit několik dní poblíž reaktoru č. 4, kde spali, jedli a pili. Jedná se přitom o velmi nebezpečné území ve speciální zóně; pod zemí se nachází jaderný odpad. Vojáci měli navíc v chladicí komoře reaktoru chytat sumce, kteří ve zničené základně plavou, napsal v neděli deník Daily Mail s odvoláním na The Sunday Times.
Podle některých starousedlíků si tuto oblast měli vybrat cíleně, protože věděli, že zde nebudou vystaveni ukrajinskému ostřelování. Minulý rok přitom agentura Reuters citovala ukrajinského pracovníka Černobylu, který prozradil, že část ruských vojáků ani netušila, kde se nachází. O tragédii z roku 1986 neslyšela. Neměli ani používat žádný protiradiační oblek.
Informace o tom, že někteří vojáci skončili s nemocí z ozáření v nemocnici, nebylo možné ověřit. Šéfka českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová k tomu loni na jaře uvedla, že nemoc z ozáření je v Černobylu nepravděpodobná. „Ale nevíme, co, kde a jak dlouho dělali. Rozhodně by jich ale nebyly stovky,“ uvedla na konci března 2022.
Havárie černobylské jaderné elektrárny se stala 26. dubna 1986. Tehdy explodoval čtvrtý reaktor, začala z něj unikat radioaktivita. Spad zasáhl 200 tisíc kilometrů čtverečních v Evropě, z toho asi 150 tisíc v Bělorusku, vítr ho zavál i do dalších zemí – do Skandinávie, ale také do Československa. Ani po mnoha letech se svět nedokáže shodnout, kolik obětí si vlastně vyžádala největší jaderná havárie v dějinách. I samotný rozsah nebezpečí radiace je totiž zdrojem sporů. Více o havárii v Černobylu čtěte zde >>
Rusové si z Černobylu odnesli radioaktivní suvenýry a řekli si o Darwinovu cenu
