Článek
Zjištění mise OSN jsou založena na rozhovorech s více než stovkou válečných zajatců na každé straně konfliktu. Rozhovory s ukrajinskými válečnými zajatci byly provedeny po jejich propuštění, protože Rusko neumožnilo přístup do detenčních zařízení.
Psi, tasery a sexuální násilí
Bognerová uvedla, že „velká většina“ ukrajinských zajatců, se kterými členové mise hovořili, tvrdila, že byli mučeni a že s nimi bylo špatně zacházeno. Ukrajinští zajatci popisovali útoky psů, šoky způsobené tasery a sexuální násilí.
Podle jejích slov byli zajatci zastrašováni a ponižováni. Jeden z mužů, který strávil čas v trestanecké kolonii poblíž Olenivky, řekl, že členové ozbrojených skupin napojených na Rusko připevnili dráty na jeho genitálie a nos a dostával šoky: „Prostě se bavili a nezajímaly je mé odpovědi na jejich otázky.“
Uvítací zbití
V případě obvinění Ukrajiny z mučení čerpal tým Bognerové informace z hromadných poprav ruských vězňů a výpovědí ruských zajatců. Ti popisovali špatné a ponižující podmínky přepravy. Vyprávěli o tom, jak byli nazí s rukama svázanýma za zády naloženi na náklaďáky a převezeni do zajateckých zařízení. Tým OSN uvedl, že také zdokumentoval případy takzvaného uvítacího zbití v trestanecké kolonii.
Kyjev již dříve uvedl, že prověřuje všechny informace týkající se zacházení se zajatci a vyšetří jakékoli přestupky. Rusko, které 24. února zahájilo invazi na Ukrajinu, popírá mučení nebo jiné formy špatného zacházení s válečnými zajatci.