Ruskou invazi zbrzdily strategické chyby

„Netrvalo dlouho a podstatná část ukrajinského letectva byla zničena. Západní monitorovací stroje viděly, jak několik ruských dopravních letounů typu Iljušin-76 kroužilo ve vlastním vzdušném prostoru a čekalo, až budou rozmetána postavení ukrajinských protileteckých sil,“ napsal Der Spiegel.

Předpokládalo se, že z iljušinů vyskáčou na ukrajinské území výsadkáři. Dalším krokem měly být nálety ruských bombardérů, které měly „dorazit“ zbytky ukrajinských vzdušných sil, a získat tak naprostou převahu na nebi. Nic takového se však nestalo. „Místo toho se iljušiny vrátily na základny, aniž splnily svou misi. Také většina ruských bojových letounů, obrazně i doslova s už nahozenými motory, nedostala rozkaz jít do vzduchu,“ upozornil časopis.

Velitelé operace dokonce utlumili i ostřelování raketami s plochou dráhou letu. K přípravě vpádu jich vypálily jen 140, odhadují experti NATO, přičemž se předpokládal pěti až desetinásobek. „Pak se velící štáb dopustil další strategické chyby: vyslal pozemní síly takřka bez ochrany, v příliš malých skupinách,“ podotýká Justin Bronk z britského think-thanku Royal United Services Institute.

„Vojáci zřejmě dostali pokyn postupovat rychle a snažit se obsadit nejdůležitější města, místo aby postupovali ve velkých zformovaných jednotkách, jak to bývá obvyklé v ruské doktríně,“ dodává.

John Spencer z Vojenské akademie v americkém West Pointu mu dává za pravdu. „Plán počítal s rychlým postupem na Kyjev, ochromením ukrajinské armády, zajetím či usmrcením prezidenta Zelenského a nastolením loutkové vlády. To mělo zabránit válce na celém území Ukrajiny,“ řekl.