Článek
"Tato záležitost je příliš důležitá na to, aby mohla viset měsíce nebo roky v Radě bezpečnosti," řekl podsekretář amerického ministerstva zahraničí Nicholas Burns po návratu z Moskvy, kde se snažil přesvědčit Rusy, aby souhlasili se sankcemi. V Radě bezpečnosti je 15 států a pět stálých členů má právo veta. "To může zabránit tomu, aby Rada bezpečnosti efektivně zasáhla," dodal.
Burns také chtěl, aby Rusko do Íránu neprodávalo zbraně. "Je načase, aby státy využily svých pák proti Íránu. Považujeme za důležité, aby země jako Rusko zmrazily jakékoli prodeje zbraní, které plánují dodat Íránu," řekl Burns v narážce na chystaný prodej ruských taktických raket země-vzduch Íránu.
"Budeme schopni hovořit o sankcích poté, co získáme konkrétní fakta potvrzující, že Írán se nezabývá výhradně jen mírovými jadernými aktivitami," řekl doslova Kamynin.
Rusko, které má právo veta v Radě bezpečnosti OSN, již dalo najevo, že není přesvědčeno o tom, že by sankce Írán přiměly k zastavení obohacování uranu. Doposud ale přesně nesdělilo, co by Moskvu přesvědčilo, aby se přiklonila na stranu Západu a sankce odhlasovala.
Rusko s Íránem čile obchoduje
Podle zástupce šéfa ruské Národní bezpečnostní rady Nikolaje Spasského Moskva nemá sankce ani zařazeny na seznamu případných kroků, jež by mohla v nejbližší budoucnosti přijmout. "Pouze o tom diskutujeme," řekl agentuře RIA-Novosti.
Spasskij také zcela vyloučil, že by se Rusko podřídilo americké výzvě, aby zrušilo prodej taktických rakety země-vzduch typu Tor Íránu.
Ředitel ruské atomové agentury Rosatom Sergej Kirijenko ve čtvrtek rovněž odmítl americký požadavek, aby všechny země, jichž se to týká, přerušily jadernou spolupráci s Íránem v energetické oblasti. Írán dokončuje s pomocí Ruska stavbu jaderné elektrárny Búšehr, na níž se před lety chtěla původně podílet i Česká republika.