Rusko se chystá pohltit Bělorusko, tvrdí tajný dokument

Zda běloruský dokument skutečně pochází z prezidentské kanceláře pro přeshraniční spolupráci, nelze ověřit. Nicméně „ve své vnější podobě se dokument podobá standardnímu dokumentu ruské byrokracie nebo politické správy“, říká Martin Kragh, zástupce ředitele Stockholmského centra pro východoevropská studia (SCEEUS).

Rusko chce podle tohoto plánu diktovat politický, ekonomický a vojenský život svému sousedu. Strategickým cílem Moskvy je „zajistit dominantní vliv Ruské federace v oblasti sociální politiky, obchodu, ekonomiky, vědy, vzdělávání a kultury“. Ústavní reforma, přijatá v únoru 2022, má být dokončena podle ruských podmínek, zákony s předpisy Ruské federace mají být „harmonizovány“. Zároveň chce Kreml omezit vliv Západu a vytvořit hráz proti NATO, píše Süddeutsche Zeitung.

Plány Ruska v Bělorusku jsou členěny do krátkodobých (do roku 2022), střednědobých (do roku 2025) a dlouhodobých (2030) cílů. V oblasti politiky a obrany mají být do roku 2030 podporovány „proruské skupiny v běloruské politice, armáda a podnikatelská elita“. Plánuje se také „rozšíření vojenské přítomnosti Ruské federace na území Běloruské republiky“.

V ekonomice mají být odstraněny všechny obchodní bariéry mezi zeměmi, běloruská jaderná energetika má být integrována do rozvodné sítě Ruska a veškerá běloruská nákladní doprava, která dosud procházela pobaltskými státy, má být odkloněna do ruských přístavů. Hospodářská integrace Běloruska by měla být dovedena až ke společné měně, i když to v dokumentu není konkrétně pojmenováno.

V asimilaci občanské společnosti Moskva sází na to, že přivede více běloruských studentů na ruské univerzity, stejně jako do „nových vědeckých a kulturních center“. Kromě toho chce Moskva posílit pozici ruských médií v sousední zemi. Do roku 2030 musí Rusko podle strategického dokumentu zajistit „kontrolu nad informačním prostorem Běloruské republiky“. Je také nutné usilovat o dosažení „dominantního postavení ruského jazyka“ nad běloruským jazykem.

Experti z prezidentské administrativy však vidí rizika na cestě ke společnému unijnímu státu. Největší obavou Kremlu je, že by Bělorusko mohlo obrátit svůj pohled zpět k EU a NATO. Například „posílením pozice prozápadních a nacionalisticky smýšlejících politiků v okolí běloruského prezidenta“. A že ekonomika země by se mohla „orientovat na Západ nebo na Čínu“.

„Rusko si je dobře vědomo, že se Bělorusko pokusí torpédovat plíživou anexi,“ říká jeden západní zpravodajský úředník, který dokument prostudoval. Podle něj by to mohlo být prostřednictvím zpoždění procesu politické integrace. Moskva by tomu mohla podle něj čelit strategií, kterou Rusko uplatňuje i na okupovaných územích Ukrajiny, a to vydáváním ruských pasů běloruským občanům. Podle dalšího představitele západních zpravodajských služeb je to účinný prostředek „tichého převzetí suverénního území“. V případě pochybností by pak Moskva mohla ospravedlnit násilnou intervenci v regionu odvoláním na „práva svých vlastních krajanů“.

Odborníci nejsou běloruským plánem nijak zvlášť překvapeni. Myšlenka takového propojení není nová. Na konci roku 1990 obě země podepsaly dohodu o užších ekonomických a vojenských vazbách. V té době byl ruským prezidentem ještě Boris Jelcin. Projekt byl však realizován jen vlažně, také proto, že běloruský vládce Lukašenko, který zemi vládne od roku 1994, měl vždy dveře otevřené Západu. Teprve od roku 2020, kdy statisíce lidí vyšly do ulic po volbách, které považovaly za zfalšované, a Lukašenko se mohl udržet ve funkci prezidenta jen s pomocí Moskvy, je považován za loutku Kremlu.

„Ruské cíle v Bělorusku jsou stejné jako na Ukrajině,“ říká Michael Carpenter, americký velvyslanec při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Nakonec se v obou případech jedná o obnovu Velkého Ruska. Odpor se však dá očekávat i v Bělorusku, domnívá se běloruská opoziční politička Svjatlana Cichanouská. „Od začátku invaze na Ukrajinu bylo v Bělorusku stále více tendencí přehodnotit vztah s Moskvou. Nechceme být pod kontrolou Ruska. Vždy jsme byli součástí evropské rodiny zemí a chceme se do této rodiny vrátit,“ řekla.

V každém případě Moskva již dávno realizovala některé body z tohoto plánu. Ekonomická závislost země na svém velkém východním sousedovi se v uplynulém roce výrazně zvýšila. Podle odhadů nyní více než dvě třetiny veškerého běloruského vývozu směřují do Ruska. Od ruské invaze na Ukrajinu se většina běloruských médií vydala v proruském kurzu. Televize, rozhlas a noviny převzaly ruskou propagandu. Od října 2022 jsou na běloruské půdě tisíce ruských vojáků.

Dokument měli vypracovat úředníci z odboru pro přeshraniční spolupráci, kterému šéfuje čtyřicátník Alexej Filatov. Ten byl loni sankcionován Evropskou unií. Podle prohlášení je „zodpovědný za koordinaci agresivní politiky Kremlu, včetně zlovolného vlivu, vůči Ukrajině a okupovaným Doněckým a Luhanským regionům“. Západní tajné služby tvrdí, že se na dokumentu údajně podíleli zaměstnanci všech tří ruských tajných služeb a vojenský personál.