Článek
„Dne 12. června byl ukončen proces stažení ruského mírového kontingentu dočasně umístěného na území Ázerbájdžánu,“ citoval TASS z prohlášení ázerbájdžánského ministerstva.
Na stažení, které bylo zahájeno v polovině dubna, se dohodli ruský prezident Vladimir Putin a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev.
Ázerbájdžán a Arménie svedly v posledních třech dekádách dvě války o Náhorní Karabach, což je region mezinárodně uznávaný jako součást Ázerbájdžánu, v němž ale historicky žilo většinově arménské obyvatelstvo.
Arménie a USA povýší vztahy na strategické partnerství
Boje v 90. letech si vyžádaly asi 30 000 mrtvých a skončily vítězstvím Arménů. V roce 2020 si boje vyžádaly asi 6500 obětí, Ázerbájdžán řadu území dobyl.
Tehdejší boje ukončilo příměří zprostředkované Ruskem a do regionu zamířilo asi 2000 ruských vojáků v roli mírových sil. Po bleskové vojenské ofenzivě z loňského září pak Baku převzalo nad Karabachem plnou kontrolu a většina z asi 120 000 etnických Arménů z regionu uprchla ve strachu z ázerbájdžánských represí.
Arménie během ázerbájdžánské ofenzivy v Karabachu nezasáhla. Jerevan zároveň vinil Rusko a jeho mírové jednotky, že nedokázaly Ázerbájdžán zastavit. Rusko argumentovalo tím, že jeho jednotky k zásahu neměly mandát.