Článek
„Budeme požadovat, aby se součástí dohody staly železné bezpečnostní záruky (pro Rusko),“ řekl deníku náměstek. Součástí těchto záruk by měl být podle něj závazek ze strany zemí NATO, že Ukrajinu do paktu nepřijmou.
Případná otázka neozbrojených pozorovatelů může být podle náměstka ruského ministerstva projednána až po dojednání mírové smlouvy. Takzvaná koalice ochotných plánuje podle listu The Sunday Times vyslání více než deseti tisíc vojáků na Ukrajinu na mírovou misi. Jednotky, pravděpodobně převážně z Británie a Francie, mají představovat odstrašující sílu, která by zabránila ruskému útoku po případném uzavření příměří.
Zvláštní vyslanec Bílého domu Steven Witkoff v neděli stanici CNN řekl, že americký prezident Donald Trump by v nadcházejícím týdnu mohl mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a Američané se chystají hovořit i s ukrajinskými představiteli.
„Koalice ochotných“ připraví plány na bezpečí Ukrajiny na zemi i ve vzduchu, účastní se i Česko
Na otázku, zda jsou Spojené státy ochotny některá ukrajinská území okupovaná Ruskem uznat jako ruské území, Witkoff řekl, že se k tomu nyní nechce vyjadřovat. „Myslím, že je to v tuto chvíli poněkud předčasné,“ dodal.
Ministr zahraničí USA Marco Rubio řekl televizi CBS, že konečná mírová dohoda bude „zahrnovat spoustu tvrdé práce, ústupky ze strany Ruska i Ukrajiny“ a že bude obtížné tato jednání mezi znepřátelenými stranami vůbec zahájit, „dokud po sobě budou střílet“.
Při úterních jednáních s ukrajinskou delegací v Saúdské Arábii Spojené státy oznámily návrh na 30denní zastavení bojů na Ukrajině, který Kyjev přijal. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že podle Putina je nutné vyřešit několik bodů, než bude možné s příměřím souhlasit. Rusko tedy zatím s možným příměřím váhá.
V otázce příměří na Ukrajině nastalo ticho
