Článek
Videa na sociálních sítích z posledních měsíců podle AP zachycují pravidelný proud nákladních vozidel s obilím označených písmeny Z (symbolem používaným ruskými okupanty) jihem Ukrajiny. V přístavním městě Feodosija na Rusy anektovaném poloostrově Krym ukázaly satelitní snímky nakládání obilí na lodě z těchto nákladních aut.
Lodě zřejmě míří dál do přístavů v Turecku, Sýrii, Libanonu a v dalších zemích. Reportéři AP kromě satelitních snímků studovali lodní záznamy či příspěvky na sociálních sítích a prováděli rozhovory s přepravci či farmáři z dotčených oblastí. Závěrem AP je, že Rusko provádí masivní pašeráckou operaci, díky níž financuje válku na Ukrajině.
Jedním z příkladů pašování může být cesta lodi Laodicea kotvící loňské léto v Libanonu. Ukrajinští diplomati obvinili Rusy, že pomocí Laodicey převážejí kradené ukrajinské obilí, a vyzvali libanonské úřady, aby loď zadržely. Jenže libanonský státní zástupce se zastal Rusů a nechal posádku náklad vyložit.
Satelitní snímky zachycují zkázu ukrajinského obilí
Satelitní snímek z 11. července ukazuje Laodiceu kotvící v krymském přístavu, další snímky zachycují, jak do ní pracovníci ukládají náklad bílé barvy z přistavených nákladních aut. Když ale po dvou týdnech loď připlula do přístavu v libanonském Tripolisu, její posádka podle AP tvrdila, že veze obilí z malého ruského přístavu na opačné straně Černého moře. Agentura AP také získala lodní záznamy, podle nichž měla loď původně vyplout z přístavu na Kavkazu a převážela deset tisíc tun „ruského ječmene a ruské mouky v pytlích“.
Satelitní snímek lodi Laodicea kotvící v krymském přístavu
Jenže Ladiocea vůbec v tomto přístavu na Kavkaze zakotvit nemohla, zjistila AP. Trup lodi má hloubku osm metrů, ale kavkazský přístav může přijímat lodě s maximální hloubkou 5,3 metru. Zato přístav ve městě Feodosija na Krymu může hostit až dvakrát tak hluboké lodě.
Zločinecké praktiky ruských lodí
Agentura AP stopovala řadu cest Ladiocey vlastněné syrskou společností Syriamar Shipping Ltd. a jejích dvou sesterských lodí s názvem Souria a Finikia. Mířily do přístavů v Turecku, Sýrii a Libanonu.
Lodě stopované AP navíc vždy měly vypnutá komunikační zařízení. Podle Amiho Daniela, šéfa analytické společnosti Winward, to je známka ilegálních aktivit, k tomu je pro pašeráky běžné falšování lodních dokladů a zamlčování skutečného původu zboží.
„Nezákonné falšování dokumentů je taktika používaná zločinci na zamaskování pravého původu zboží, které převážejí, ať už za účelem vyhnout se sankcím, obchodování s nelegálním zbožím, nebo jiných zločinů,“ vysvětlil Daniel, bývalý izraelský námořní důstojník.
Rusko ukradlo Ukrajině milion tun obilí, tvrdí gubernátor
Možný válečný zločin, tvrdí vyšetřovatel
Ukrajinská zemědělská společnost HarvEast odhaduje, že Rusové z Ukrajiny ukradli asi 200 tisíc tun obilí. Ředitel společnosti HarvEast Dmitrij Skornjakov odkazuje na svědectví svých zaměstnanců, kteří zaznamenali převoz ukrajinského obilí z Rusy okupovaného Mariupolu přes hranice do Ruska.
Kreml krádež ukrajinského obilí odmítá, ačkoli ruská státní agentura TASS 16. června informovala, že se kvůli obilí dováženému na Krym tvoří dlouhé kolony při vstupu na poloostrov.
Podle vyšetřovatele Davida Cranea Rusko krádeží obilí páchá možný válečný zločin. „Je to čisté drancování a plenění, což je podle mezinárodního vojenského práva trestný čin,“ řekl Crane, podle něhož je povinností Rusů ukrajinským civilistům v konfliktu neupírat možnost obživy.
Od začátku invaze ceny obilí na světových trzích raketově vzrostly, i na tom ruští pašeráci podle AP profitují. Zastavení exportu obilí z Ukrajiny či růst jeho cen v následku války může podle Organizace spojených národů ohrozit hladem až 345 milionů lidí na celém světě.