Článek
„Ukrajina už dokázala potvrdit totožnost nejméně 1038 kubánských žoldnéřů, kteří příslušné smlouvy podepsali mezi červnem 2023 a únorem 2024,“ uvedl Jusov.
Neupřesnil, jak zpravodajská služba tyto informace získala, ale další ukrajinští představitelé později podle webu Business Insider naznačili, že mnoho z těchto bojovníků bylo zabito nebo zajato.
Zveřejnili přitom dokumenty, které poskytují vhled do toho, jak se s kubánskými žoldáky zachází. Jeden z nich obsahoval žádost kubánské ženy adresovanou ruskému ombudsmanovi o nalezení místa pobytu jejího manžela. Další pak ruské záznamy kubánské náborářky, podle nichž pomohla najmout 6000 až 7000 svých krajanů.
Ruská televize odvysílala záběry z výcviku severokorejských vojáků v Rusku.Video: Reuters
Jusov dále sdělil, že Ukrajina má záznamy, které ukazují, že nejméně 250 kubánských bojovníků zůstalo na frontě i poté, co jejich smlouvy vypršely. Podle něj „systém žoldnéřů“ vyhovuje především ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi.
„Pokud zemře cizinec, není potřeba vyplácet sociální dávky jeho pozůstalým. K tomu se v Rusku neobjeví žádní příbuzní, kteří by byli s válkou nespokojeni,“ poznamenal Jusov.
Kuba v roce 2023 uvedla, že zahájila řízení proti skupině, kterou obvinila z obchodování se svými občany za účelem náboru do války. Znalci poměrů na Kubě ale serveru sdělili, že je velmi nepravděpodobné, že by na „Ostrově svobody“ náboráři pracující pro Rusko mohli působit bez vědomí vlády.
Korejci, Číňané i Afričané
Kubánci ani zdaleka nejsou jediní cizinci, kteří se na straně Ruska do bojů zapojili. Putin začátkem září poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za „statečnost“ jeho vojáků a za „osvobození“ Kurské oblasti, jejíž část Ukrajinci dobyli loni v létě. Podle šéfa Kremlu severokorejští vojáci projevili „nebývalou odvahu a statečnost a Rusko na ně nikdy nezapomene“.
Ruští vojáci svázali afrického žoldáka jako oběť pro ukrajinské drony.
Bojů na Ukrajině se podle agentury Unian účastní také čínští státní příslušníci. Jeden z nich, Wang Pchu-sien, kterého zajali vojáci ukrajinského 34. samostatného motorizovaného praporu, během výslechů vysvětlil, proč se rozhodl jít na straně Ruska do války na Ukrajině.
„Potřeboval jsem peníze na otevření vlastní restaurace a mám dluhy,“ vypověděl. Rusko mu slíbilo plat 500 000 jüanů (bezmála 1,5 milionu korun) ročně, ale Wang tvrdí, že peníze nikdy neviděl.
Z Keňana udělali Ivana
Ukrajinští vojáci v bojích s nepřítelem na východě země zajali také 36letého keňského občana Evanse Kibeta. Při výslechu tvrdil, že je sportovec, lehký atlet, ale Rusové jej podvodem přiměli ke vstupu do ruské armády.
Keňský sportovec vysvětloval, že původně do Petrohradu, druhého největšího ruského města, přicestoval jako turista. Když mu vízum končilo, podepsal „nějaké papíry“, aniž věděl, že právě podepsal kontrakt s ruskou armádou. Neuměl totiž rusky a nedokázal přečíst, co podepisuje. Vzápětí mu sebrali cestovní pas a mobilní telefon a odeslali ho do výcvikového tábora, kde ale strávil pouhý týden a kde jej překřtili na Ivana.
Afričan tvrdil, že ještě cestou do prvního místa bojového nasazení v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny se mu podařilo zběhnout a vzdát se.
Kreml rovněž donutil pod pohrůžkou deportace narukovat do armády a jít na frontu tisíce afrických studentů a mladých mužů, které do Ruska nalákal na pracovní víza, uvedla před časem agentura Bloomberg.
