Článek
Naprostá většina delegátů členských zemí přivítala výsledek hlasování potleskem vestoje. Podle zahraničních agentur bylo cílem rezoluce ukázat nynější diplomatickou izolaci Ruska na mezinárodní scéně.
Proti rezoluci hlasovalo pouze pět států, a to Rusko, Bělorusko, Sýrie, Eritrea a Severní Korea.
Mimořádnou schůzi svolala Rada bezpečnosti OSN, v níž se nepodařilo podobnou rezoluci prosadit kvůli vetu Ruska. Rezoluce Valného shromáždění nejsou právně závazné a mají pouze politickou sílu, podle řady expertů je však středeční hlasování odrazem nynějšího postoje většiny světa vůči ruské agresi.
Jasný vzkaz: Stáhněte vojáky a přestaňte hrozit atomovkou
Valné shromáždění v rezoluci požaduje, „aby Ruská federace okamžitě přestala používat sílu na Ukrajině a zdržela se jakýchkoliv dalších ilegálních výhrůžek nebo používání síly proti jakémukoliv členskému státu (OSN)“.
Moskva začala vyčíslovat své ztráty na Ukrajině
Rezoluce rovněž odsuzuje nedělní rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina, jímž uvedl jaderné síly své země do vyššího stupně pohotovosti. Návrh rezoluce s názvem „Agrese vůči Ukrajině“ vypracovaly státy EU ve spolupráci s Kyjevem.
Text rovněž kritizuje zapojení Minsku do konfliktu a volá po bezpodmínečném zaručení přístupu humanitární pomoci na Ukrajinu.
Rusko chce jednat o příměří. Někdo nás do toho zatáhl, otáčí Lavrov
Valné shromáždění OSN se sešlo k mimořádné schůzi teprve pojedenácté od roku 1950. Svolání mimořádného jednání umožňuje rezoluce z roku 1950, podle níž RB OSN kvůli neshodám mezi svými stálými členy může v situaci ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti svěřit věc Valnému shromáždění, které pak dostane možnost doporučit kolektivní opatření, a to včetně použití ozbrojených sil.