Ruské benzinky nemají co prodávat, palivo jde na export

Nedostatek paliva na čerpacích stanicích hlásí podle listu Izvěstija Krasnodarský kraj, Astrachaň nebo třeba Volgograd. Benzin není v Novosibirské oblasti, Rjazani či Samaře.

„Většinou máme jen velmi nízké zásoby, téměř všechno se prodá hned po závozu,“ stěžovala si podle listu Jekatěrina Savkinová, manažerka sítě čerpacích stanic GP Vympel v Samarské oblasti.

Palivo dochází podle listu i na Krymu. „Minulý měsíc chyběl benzin, teď některé čerpací stanice nemají ani benzin, ani naftu,“ řekl German Kolotov, generální ředitel společnosti Mosregiongaz působící na Krymu.

Na některých čerpacích stanicích obsluha podle deníku raději tvrdí, že se čerpadlo rozbilo, než aby přiznala, že nemá naftu.

Nedostatek nafty je obzvlášť mrzutý pro zemědělce, kteří nemohou sklízet úrodu ani připravovat sklizené lány na další rok. Na ministerstvo zemědělství se kvůli chybějící naftě obracejí úřady z Rostovské a Rjazaňské oblasti, na ministerstvo energetiky úřady Chabarovského kraje.

Odpovědní úředníci podle Izvěstijí „snesli celou hromadu důvodů“, od zpoždění na železnici, která je v Rusku hlavní transportní tepnou, přes chybějící vagony kvůli přesměrování dodávek až po „plánované opravy“ rafinérií.

Podle některých expertů je ale za vším zvýšený export paliv. Vladimir Černov, analytik společnosti Freedom Finance Gobal, patří k nim.

„Pokles hodnoty rublu činí vývoz ropných produktů ziskovějším než jejich prodej na domácí trh, takže ropné společnosti se snaží navýšit export, čímž vzniká deficit na domácím trhu,“ vysvětlil.

Oslabování ruské měny trvá od začátku roku 2023, v minulých dnech však začalo připomínat volný pád. Padla psychologická hranice 100 rublů za dolar, euro se prodávalo za více než 110 rublů.

Ruská centrální banka přestala od 10. srpna nakupovat zahraniční měny (opatření má platit do konce roku), obnovila vlastní měnové intervence a zvýšila základní úrokovou sazbu o 3,5procentního bodu na 12 procent.