Článek
První ruská sonda směřující k Měsíci po půlstoletí se v sobotu pokusila o úpravu své oběžné dráhy před přistáním, přičemž podle ruského řídicího střediska došlo k „nestandardní situaci“.
„Spojení s Lunou-25 se přerušilo kolem 14:57 moskevského času,“ oznámil podle agentury TASS Roskosmos. Pokusy o znovunavázání spojení a dohledání kosmického aparátu, k nimž opakovaně došlo v sobotu i v neděli, skončily bez úspěchu.
Podle předběžných analýz se sonda v důsledku manévru odchýlila od naplánované oběžné dráhy a střetla se s povrchem Měsíce. Příčiny ztráty lunární sondy prověří speciální meziresortní komise, uvedla agentura TASS.
Rusko oznámilo „nestandardní situaci“ při přípravě k přistání na Měsíci
„Roskosmos potvrdil to, co jsme tušili. Po nepovedeném manévru ztratilo ve 13:57 SELČ řídicí středisko se sondou Luna-25 kontakt. Na základě analýzy výsledné oběžné dráhy bylo konstatováno, že sonda narazila tvrdě na lunární povrch a je ztracena,“ shrnul specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze.
Mise Luna-25 byla první ruskou expedicí k povrchu Měsíce za půlstoletí. Odstartovala 11. srpna z kosmodromu Vostočnyj v ruské Amurské oblasti pomocí nosné rakety Sojuz 2.1b, přistání na Měsíci bylo plánováno na 21. až 24. srpna, uvedla agentura RBK. Oběžné dráhy kolem Měsíce Luna-25 dosáhla 16. srpna.
Sonda měla na místě odzkoušet technologii tzv. měkkého přistání a provést analýzu povrchu Měsíce včetně vrchní vrstvy prašného lunárního povrchu, tzv. regolitu, v oblasti jižního pólu Měsíce, kde měla i pátrat po vodě. Měla také zkoumat měsíční exosféru.
Ruský modul Luna-25 dosáhl oběžné dráhy Měsíce
Na projektu se původně měla podílet i Evropská kosmická agentura (ESA), která však po ruském vpádu na Ukrajinu loni v únoru s Moskvou přerušila spolupráci. Rusko následně prohlásilo, že jeho lunární programy budou pokračovat a že evropské vybavení a technologie nahradí svými.
Indická sonda to zvládne?
Na přistání na přirozeném satelitu Země mezitím míří také indická sonda Čandraján-3 (Měsíční loď 3) s bezposádkovým přistávacím modulem Vikrám. Čandraján-3 je na oběžné dráze Měsíce už od začátku srpna.
Lander Vikrám provedl podle plánu v sobotu okolo 22:20 SELČ další motorický manévr snížení orbity. Přistání se podle Václavíka očekává ve středu 23. srpna ve 14:17 SELČ.
Indický lander Vikram provedl podle plánu dnes okolo 22:20 SELČ další motorický manévr snížení oběžné dráhy. Výška periselenia je nyní 25 km a aposelenia 134 km. Přistání přibližně 20 km západně od kráteru Manzinus U (69,368° j.š. a 32,348° v.d.) se očekává 23. srpna v 14:17 SELČ https://t.co/Iw8MejQJH5
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) August 19, 2023
Dopravit technologii na Měsíc se zatím podařilo jen Spojeným státům, Sovětskému svazu a Číně v rámci oficiálních vládních programů.