Článek
„Státní žalobce požadoval 3,5 roku. Bubejev před soudem uvedl, že je pronásledován za své přesvědčení. Vinu odmítl," uvedla advokátka Svetlana Sidorkinová. Bubejev byl již loni v srpnu za obdobné sdílení proukrajinského článku a mapky odsouzen k deseti měsícům.
Konkrétně se Bubejev podle rozsudku dopustil „nabádání k extremismu s cílem porušení teritoriální integrity Ruska“.
Stačí jediný lajk
Nejde o ojedinělý případ. Analytici nevládních organizací nedávno upozornili na prudký vzestup počtu odsouzenců za extremismus v soudních statistikách za loňský rok. Prim hrají právě případy z internetu.
Jen v Tveru od počátku loňského roku čelily paragrafům o extremismu více než dvě desítky lidí, vesměs studentů místních vysokých škol. Jako důvod k zásahu bdělých strážců zákona a k pohnání před soud postačovala i pouhá pozitivní známka - „lajk" - k závadnému článku či fotografii na sociální síti. Avšak až dosud nikdo nedostal nepodmíněný trest.
Odpůrci anexe Krymu čelili zastrašování
Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym předloni v březnu, krátce po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče opozičními demonstranty v Kyjevě. Zakrátko následovalo propuknutí ozbrojeného konfliktu v Donbasu na východě Ukrajiny. Boje vládních vojsk s proruskými separatisty, podpořenými podle Moskvy ruskými dobrovolníky, si vyžádaly více než 9300 mrtvých.
Kyjev označuje Krym za okupované území, Moskva naopak argumentuje, že pro připojení k Rusku se vyslovila drtivá většina obyvatel poloostrova, které sovětské vedení svévolně připojilo k Ukrajině. Zmíněné referendum na Krymu se ale odehrálo pod dozorem ruských vojsk. Odpůrci připojení k Rusku, zejména z řad krymských Tatarů, čelili zastrašování a pronásledování.