Hlavní obsah

Rozpaky z blahořečení posledního rakouského císaře Karla I.

3. 10. 2004, 11:52VATIKÁN

Papež Jan Pavel II. v neděli v bazilice svatého Petra ve Vatikánu blahořečil před 30 000 lidmi posledního rakouského císaře a uherského a českého krále Karla I. Přišly i čtyři dosud žijící děti císaře včetně jednadevadesátiletého Otta. V Rakousku tento akt vyvolal smíšené reakce politiků i historiků a církevních představitelů.

Také v Přepychách, obci pod Orlickými horami s šesti stovkami obyvatel, si 11. listopadu připomněli Den veteránů.

Článek

Kritici blahořečení upozorňují, že monarcha byl zodpovědný za nasazení bojových plynů v první světové válce. Důvodem blahořečení podle Vatikánu je, že s osobou císaře, jenž zemřel v roce 1922 ve věku 34 let, souvisí "nejméně jeden" zázrak.

Císaře označil papež ve svém projevu za mírotvorce a příklad pro dnešní evropské politiky.

Kromě Karla I. blahořečil nejvyšší představitel katolické církve německou vizionářku Annu Catherine Emmerickovou (1774 - 1824), u které se objevila stigmata. Takzvané beatifikace se dočkali také dva Francouzi, kazatel a mnich, a jedna italská misionářka.