Článek
„Uděláme vše, abychom zabránili vzniku jaderného konfliktu ze strany sousedů, kteří jsou vůči nám nepřátelští. Například nacistická Ukrajina, která je dnes přímo kontrolována zeměmi NATO,“ napsal na svém telegramovém účtu.
Medveděv je zároveň přesvědčen, že „je zbytečné spoléhat se na rozum a politickou vůli kyjevského režimu“.
„Stále však existuje křehká naděje na zdravý rozum a pud sebezáchovy nepřátelských zemí, které se jim podbízejí. Pokud hrozba pro Rusko překročí stanovenou hranici nebezpečí, budeme muset reagovat. Bez žádosti o svolení kohokoliv, bez dlouhých konzultací. A to rozhodně není blaf,“ uvedl Medveděv.
Podle něj má Ruská federace právo použít jaderné zbraně. „Rusko má právo použít jaderné zbraně, pokud to bude nutné. V předem určených případech. V přísném souladu se základy státní politiky v oblasti jaderného odstrašení,“ napsal politik.
Medveděv: Není cesty zpět. Nenechme se strašit vysloužilými idioty s generálskými frčkami
Medveděv tvrdí, že debatu o použití ruských jaderných zbraní rozvířil americký prezident Joe Biden a britská premiérka Liz Trussová spolu s dalšími západními politiky s žádostmi, aby Rusko sundalo ruku ze svého jaderného tlačítka.
„Všichni společně nám neustále vyhrožují strašnými následky, pokud Rusko použije jaderné zbraně,“ uvedl. Poukázal také na to, že Trussová dokonce prohlásila, že je připravena „okamžitě použít jaderné zbraně“.
Medveděv připomněl politickým oponentům obsah ruské jaderné doktríny a zdůraznil, že pokud jsou země či její spojenci napadeni tímto typem zbraně nebo pokud agrese s použitím konvenčních zbraní ohrožuje samotnou existenci Ruské federace, pak je to základ pro jadernou reakci.
Pokud jde o situaci kolem jaderných zbraní Ukrajiny, řešit to mělo Budapešťské memorandum, které podepsali v roce 1994 ukrajinský prezident Leonid Kučma, ruský prezident Boris Jelcin, americký prezident Bill Clinton a britský premiér John Major.
Bezpečnostní záruky může dát Ukrajině jen Rusko, říká zvráceně Medveděv
Memorandum mělo garantovat celistvost Ukrajiny výměnou za to, že se vzdá jaderného arzenálu, který země zdědila po SSSR.
Invaze na Ukrajinu začala letos 24. února. Rusko tvrdí, že jejím cílem je mimo jiné „osvobození“ a ochrana proruských separatistických republik na východě Ukrajiny.
Debatu o použití jaderných zbraní v současném konfliktu rozvířil minulý týden ruský prezident Vladimir Putin, který při vyhlášení mobilizace obvinil Západ z „jaderného vydírání“ a pohrozil použitím svého jaderného arzenálu.